Ještě než ve Sloupu vznikl dnešní poutní chrám, uctívali lidé sochu Panny Marie Bolestné v místním mlýně. Podle farního podání se k ní začali obracet po nevysvětlitelném uzdravení mlynářovy dcery. Právě tento příběh se stal jedním z počátků poutní tradice, která dodnes dává barokní stavbě smysl přesahující její architektonickou hodnotu.
Socha, která přivedla poutníky
Farní historie vypráví, že dřevěnou sochu získal ve 20. letech 18. století hrabě Karel Ludvík z Roggendorfu v brněnském minoritském klášteře. Údajně pocházela z Itálie a vytvořil ji neznámý umělec v polovině 15. století. Hrabě ji přivezl do Sloupu pro svou manželku Karolinu.
Nejprve byla socha umístěna ve mlýně Vavřince Severy. Zpráva o uzdravení mlynářovy dcery patří k místní tradici, nikoli k nezávisle potvrzeným historickým událostem. Podle tohoto podání však začali ke soše přicházet další lidé a místo brzy potřebovalo prostor, který by poutníkům umožnil společnou modlitbu.
Se souhlasem olomouckého biskupství proto vznikla dřevěná kaple. První mši zde sloužil 18. července 1730 kaplan z Doubravice, pod jejíž farnost Sloup tehdy spadal. Kaple byla prvním krokem k chrámu, který dnes tvoří výraznou dominantu městyse.
Chrám, na jehož stavbu dohlížela Karolina
Po smrti Karla Ludvíka v roce 1737 převzala záměr jeho žena Karolina. Stavba chrámu začala roku 1751 a slavnostní vysvěcení se konalo 27. října 1754. Farní historie připisuje projekt vídeňskému architektovi Isidoru Marcellu Canavalemu a vedení stavby boskovickému staviteli Vavřinci Mertovi. Při vysvěcení byla milostná socha přenesena z kaple na hlavní oltář. Samostatná sloupská farnost vznikla o rok později.
Karolina zemřela roku 1759 a její hrob se nachází v kryptě pod náhrobní deskou v chrámu. Její role v příběhu stavby tak není jen součástí rodinné historie Roggendorfů: po manželově smrti pokračovala v jeho záměru a pomohla dovést chrám k dokončení.
Oválná loď a barokní výzdoba
Nejnápadnějším rysem stavby je oválná chrámová loď. Podle farnosti připomíná svým tvarem želvu, která symbolizuje ochranu Panny Marie. Loď měří přibližně 30 metrů na šířku a 40 metrů na délku; věže dosahují výšky kolem 40 metrů. Oválný půdorys odlišuje sloupský chrám od mnoha jiných sakrálních staveb a podtrhuje jeho barokní působivost.
V interiéru přitahuje pozornost hlavní oltář z černého a červeného mramoru z Těšetic na Kroměřížsku. Strop zdobí malby vídeňského malíře Kašpara Sambacha. V průčelí stojí kamenné sochy svaté Magdaleny, svaté Marty, svatého Cyrila a svatého Metoděje, které farní web připisuje brněnskému sochaři Ondřeji Bleibergovi. Ve věžích jsou umístěny hodiny a čtyři zvony.
Poutní místo, které žije dál
Do Sloupu přicházejí poutníci k uctívané soše více než 250 let. Chrám proto není jen památkou, do níž se vstupuje kvůli architektuře, ale také místem, které si uchovalo původní duchovní účel. Návštěvník může vnímat obě roviny současně: barokní výzdobu i prostor, který stále slouží farnímu životu.
Chrám stojí na adrese Sloup 5. Protože jde o živou farnost, možnosti návštěvy se mohou řídit bohoslužbami a dalšími církevními aktivitami. Před cestou je vhodné ověřit aktuální informace přímo u farnosti; pravidelnou turistickou otevírací dobu se nepodařilo potvrdit. V době Vánoc farnost někdy avizuje také betlém řezbáře Josefa Mikuláška, konkrétní termíny je však třeba ověřit podle aktuálních oznámení.