Věž tvrze Královice na první pohled prozrazuje, že nejde o obyčejnou stavbu hospodářského dvora. Její hranolové jádro se nahoře rozšiřuje do předsazeného patra, které podpírají kamenné krakorce. V jediné stavbě se tu potkávají středověké obranné prvky, renesanční úpravy i stopy pozdějšího využití, kdy tvrz přestala být šlechtickým sídlem.
První písemná stopa vede do roku 1388
Tvrz stojí na ostrožně nad obcí, v areálu někdejšího hospodářského dvora. Její založení se někdy klade už do 13. století, takové datování je však pouze možností. Jisté je, že písemné prameny ji připomínají roku 1388. Už samotné umístění na vyvýšeném místě napovídá, že nešlo jen o obytnou budovu, ale o významný bod zdejšího sídla a krajiny.
Z gotické fáze se zachovaly také jednotlivé architektonické detaily. Ve schodišti je malé okno s kamenným ostěním a v severní zdi portálek. Nejsou to prvky, které by při běžném pohledu na věž musely hned upoutat pozornost, při bližším poznávání však pomáhají číst její starší stavební vývoj.
Rok 1562 změnil podobu tvrze
Na jižním průčelí je uveden letopočet 1562, spojený s renesanční přestavbou. Tvrz tehdy získala mimo jiné vnější schodiště a sgrafitovou výzdobu. Její stopy jsou podle památkářů patrné pod novodobou omítkou: původní psaníčkový vzor tak dnes nelze vnímat jako běžnou odkrytou fasádní dekoraci, přesto zůstává důležitým svědectvím o někdejší podobě stavby.
Renesanční původ má také valená klenba v přízemí. Patra jsou naproti tomu opatřena plochými stropy. Městská část uvádí, že Pechancové patřili k majitelům, kteří v Královicích skutečně sídlili, a že právě za jejich působení byla tvrz upravena. Přesné určení objednavatele přestavby však není vhodné bez dalšího odborného ověření přičítat konkrétní osobě.
Z obytného sídla se stala sýpka
Významná změna přišla po roce 1623, kdy byly Královice připojeny k liechtensteinskému panství. Tvrz postupně ztratila rezidenční funkci a zapojila se do provozu hospodářského dvora. Sloužila mimo jiné jako sýpka. Změna využití pomáhá vysvětlit, proč se její příběh neomezuje na stavební proměny: někdejší sídlo se stalo součástí každodenního hospodaření.
Historik August Sedláček na počátku 20. století popisoval v interiéru malované stropy s motivy rytíře, páva, Neptuna a květin i kamenné lavice u oken. Jde o obraz někdejšího vybavení, nikoli o potvrzení toho, co návštěvník uvidí dnes. Tato svědectví přesto připomínají, že prostory tvrze měly kdysi výrazně zdobnější podobu, než by se dalo čekat od stavby později využívané pro skladování.
Historická stavba v současném provozu
Tvrz je významnou archeologickou lokalitou. Je zařazena do kategorie ÚAN I, která označuje území s prokázaným výskytem archeologických nálezů. Její okolí tak není zajímavé jen jako kulisa historické budovy, ale také jako místo, jehož minulost dokládají archeologické poznatky.
Dnes areál nabízí prostory pro akce, restauraci a ubytování ve věži. Tvrz tak získala nové využití, které ji vrací do živého prostředí, místo aby zůstala jen kulisou minulosti. Nabídka provozovatele ale sama o sobě neznamená, že je objekt běžně přístupný k individuálním prohlídkám bez předchozí domluvy. Před cestou je proto vhodné ověřit možnosti návštěvy přímo u provozovatele. Adresa je K Markétě 19 v pražských Královicích.