V jedné vycházce se dá poznat, jak různorodé mohlo být bydlení na okraji Prahy. Trasa nad Klamovkou vede od meziválečných vil, které vznikaly jako družstevní projekt pro státní zaměstnance, až k někdejší dělnické kolonii Buďánka. Rozdíl mezi oběma místy není jen architektonický: každé vypráví o jiných možnostech a potřebách svých obyvatel.
Vily jako družstevní projekt
Jedním z hlavních zastavení je kolonie Na Šumavě, spojená s architektem Eduardem Hniličkou. Její domy vznikaly v letech 1923 až 1924 pro Družstvo při sociální ochraně státních zaměstnanců. Nešlo tedy pouze o soubor osobitých rodinných domů, ale také o promyšlenou cestu, jak zaměstnancům pomoci k vlastnímu bydlení.
Kolonii tvoří domy s čísly popisnými 1446 až 1453 v prostoru mezi ulicemi Podbělohorská, Na Vršku, Nad Klamovkou a Nad Klikovkou. Vycházka představí její rondokubistické pojetí a zasadí ho do širšího tématu financování rodinných vil ve 20. a 30. letech. Právě tento pohled může návštěvníkům ukázat, že vilová čtvrť nebyla jen otázkou vkusu či prestiže. Důležitou roli hrálo také to, kdo bydlení organizoval a jak se jeho stavba platila.
Architektura ve svahu a příběhy majitelů
Poloha nad Klamovkou vybízí vnímat vilovou kolonii i v souvislosti s terénem. Procházka tak může být příležitostí sledovat, jak jednotlivé domy zapadají do okolní zástavby a jak se v této části města vedle sebe objevují různé architektonické inspirace. Anotace vycházky zmiňuje také domy inspirované anglickými cottages, které vznikaly v letech 1924 až 1925.
Mezi zastaveními je Beladova vila. Její příběh se pojí s majitelem, který podle pořadatele navrhl vybudování pražského metra. Další výraznou osobností je Bohdan Bečka, ministr financí ve Švehlově vládě, jehož vila patří k tématům trasy. Domy tak nejsou představeny pouze jako architektonické objekty, ale také jako součást životních příběhů lidí, kteří je vlastnili.
Vycházka je určena k poznávání zvenčí; dostupné informace nepotvrzují vstup do interiérů vil. Zajímavost spočívá především v pozorování jejich podoby a v souvislostech, které jednotlivé stavby spojují s meziválečnou Prahou.
Od vilové čtvrti k Buďánce
Trasa má skončit v Buďánce, bývalé dělnické kolonii, jejíž počátky městská část Praha 5 spojuje s počátkem 19. století. Osada vznikala v krajině, kterou dříve utvářely také usedlosti a vinice. Její charakter tak připomíná starší vrstvu pražského předměstí, odlišnou od plánované výstavby vil o více než sto let později.
Buďánka je památkovou zónou. Ochrana se vztahuje na její kulturně-historické i urbanisticko-architektonické hodnoty. Právě závěrečné srovnání s vilovou kolonií dává vycházce širší rozměr: místo jediné představy o „hezkém bydlení“ ukazuje dvě odlišné podoby života na okraji města. Jednu formovala družstevní výstavba pro státní zaměstnance, druhou starší osada spojená s dělnickým prostředím.
Praktické informace
Vycházka je plánována na sobotu 14. listopadu 2026. Sraz je v 10 hodin u zastávky autobusu 191 Podbělohorská ve směru na Stadion Strahov. Pořadatel uvádí délku přibližně hodinu a půl až dvě hodiny. Vstupenky mají být dostupné pouze v předprodeji a kapacita je omezená; aktuální cenu, dostupnost míst i případné změny je vhodné před návštěvou ověřit u pořadatele.