Na skalním hřebeni nad údolím Úhlavy zůstalo z hradu Pajrek především mohutné torzo věže a části paláce. Přesto nejde jen o romantickou zříceninu v lese. Pajrek býval důležitým strážním bodem nad starou zemskou stezkou, která spojovala Čechy s Bavorskem, a jeho dějiny jsou plné pohraničních střetů, mocenských změn i příběhu muže, jehož jméno se spojilo s loupeživými výpravami.
Hrad nad cestou do Bavor
Pajrek leží v katastru Staré Lhoty, severně od Nýrska, na protáhlém skalním útvaru v prostoru hory Hraničář. Vznikl pravděpodobně v první polovině 14. století, nejspíše ještě před rokem 1342. První zmínky souvisejí s pány z Janovic, k nimž hrad s krátkými přestávkami patřil až do roku 1512. Jako držitel je roku 1356 uváděn Něpr z Pajreku.
Poloha nebyla náhodná. Hrad měl přehled o krajině i o cestě vedoucí údolím Úhlavy k bavorským hranicím. V době, kdy hranice nebyla pevnou čárou v mapě, ale prostorem častých sporů a vojenských výprav, představoval Pajrek významný opěrný bod. Jeho okolí se dostalo do víru bojů v letech 1467 až 1468. Bavorské oddíly tehdy vypálily několik vesnic včetně Nýrska, později však byly nedaleko města poraženy. V červnu 1472 bavorská vojska Pajrek dobyla. Zda byl hrad při této události také vypálen, však není spolehlivě doloženo.
Neobvyklý hrad s mohutnou věží
Stavebně je Pajrek zajímavý především tím, že patří k donjonovským hradům. Jejich hlavní obytnou i obrannou stavbou byla mohutná věž, nikoli rozsáhlý palácový komplex. Pajrecký donjon měl podle odborného popisu základnu přibližně 16 krát 16 metrů a nejméně tři obytná podlaží. Areál doplňoval věžovitý palác, obvodové opevnění a příkopy.
Dnešní návštěvník uvidí hlavně pozůstatky paláce a donjonu. Západní a část severní stěny věže se dochovaly ve větším rozsahu, zatímco východní stěna zůstala především ve spodní části a jižní téměř zanikla. Právě mohutné zdivo a poloha na skále ale stále umožňují představit si, jak výraznou stavbou Pajrek býval.
Jindřich Kostomlatský a konec v Daliborce
Nejznámější postavou v dějinách Pajreku se stal Jindřich Kostomlatský z Vřesovic. Hrad koupil roku 1512, nechal jej opravit a znovu využíval. V pramenech a pozdějších vyprávěních je spojován s loupeživými družinami, které působily na česko-bavorském pomezí a útočily na majetky šlechty i měst. Některé popisy mu připisují také podíl na násilných výpadech proti bavorským sídlům, například proti poutnímu městu Neukirchen beim Heiligen Blut. Konkrétní epizody je však třeba brát s určitou opatrností, protože se v různých podáních liší.
Jisté je, že roku 1519 byl Kostomlatský prohlášen za zemského škůdce. Královské vojsko jej zajalo a společně s Janem Hernštejnským z Velhartic uvěznilo v Daliborce. O rok později byl Jindřich na Pražském hradě popraven stětím. Po jeho smrti připadl Pajrek panovníkovi. Později jej získali další šlechtici, až byl roku 1554 připojen k bystřickému panství. V letech 1556 a 1568 se už znovu uvádí jako pustý.
Výlet z Nýrska do lesů nad Úhlavou
Pajrek dnes není klasickým hradem s pokladnou a pravidelnými návštěvními hodinami. Zřícenina je volně zasazená do lesního prostředí a na místě čeká informační tabule i přístřešek k odpočinku. Jedna z delších tras vede z Nýrska přes Starou Lhotu, vodní nádrž Nýrsko a Horní Polánky; okruh měří přibližně deset kilometrů a je značen žlutým turistickým značením.
Pro kratší výlet lze vyrazit od parkoviště u nýrské inline dráhy. Cesta ke zřícenině a zpět má zhruba tři až čtyři kilometry a zabere přibližně dvě hodiny. Přístup vede lesem a místy stoupá, takže není vhodný pro kočárky. Po dešti, v zimě nebo po pádu stromů může být průchodnost některých úseků horší.
Výlet lze spojit s návštěvou Nýrska, Lesního divadla nebo vodní nádrže. Samotný Pajrek je zároveň významnou archeologickou lokalitou. Do zdiva proto není vhodné zasahovat, odnášet kameny ani hledat nálezy vlastními výkopy. Tajemně působí i samotný název hradu: německá podoba Bayereck či Bayer in der Eck bývá vykládána jako Bavor v rohu. Jde však spíše o pravděpodobné vysvětlení či pověst než o bezpečně potvrzený původ jména.