Právě tady, na Růžovém paloučku v Černé Vodě, měl Jan Amos Komenský roku 1628 opustit svou vlast. Místo připomíná odchod člena Jednoty bratrské, který se po bělohorské porážce vydal spolu s dalšími exulanty přes severovýchodní Čechy do zahraničí. Dnes je tento kout Žacléřska cílem naučné trasy, která Komenského příběh zasazuje do mnohem širších souvislostí.
Cesta, na jejímž konci čeká Růžový palouček
Podle turistických materiálů se skupina Jednoty českých bratří vydala v zimě 1627 z Horní Branné přes Černý Důl, Janské Lázně, Svobodu nad Úpou a Mladé Buky do Žacléře. O rok později Komenský překročil u Černé Vody hranice země a do Čech se už nevrátil. Růžový palouček tak není jen běžným turistickým zastavením, ale místem spojeným s jedním z výrazných příběhů českých dějin.
Atmosféru místa doplňuje Labyrint, památník sochařky Pauliny Skavové. Odkazuje na Komenského dílo Labyrint světa a ráj srdce. Kamenné bloky nesou citáty a kovová písmena ukrývají tajenku, která může zaujmout i děti. Výlet tak získává nejen historický, ale také hravý a literární rozměr.
Od středověkého města k hornické krajině
Naučná trasa však nesleduje pouze Komenského život. Její zastavení vyprávějí také o Žacléři, jeho osadách, průmyslu, těžbě uhlí a každodennosti lidí, kteří zde žili a pracovali. Začátek na Rýchorském náměstí připomíná městské dějiny i zdejší hornickou minulost. První písemná zmínka o hradu Schetzler pochází z roku 1334. Význam města postupně posilovala obchodní cesta do Slezska a později také těžba.
Uhlí se na Žacléřsku dobývalo už od roku 1570. Důl Jan Šverma vznikl v roce 1950 sloučením několika jam a hlubinná těžba zde definitivně skončila roku 1992. Na trase se tak objevují místa, která připomínají proměnu regionu od hornického centra k dnešnímu městu v podhůří východních Krkonoš.
Mezi další zastavení patří kostel Nejsvětější Trojice, městský hřbitov, zámek Žacléř, Rýchory, Vernířovice, Prkenný Důl nebo urnový háj. Pozornost si zaslouží také bývalá žacléřská porcelánka. Výroba zde začala na konci 19. století a později se podnik zaměřil na technický a elektrotechnický porcelán. S touto tradicí je dnes spojována značka Keramtech.
Příběhy práce i válečné minulosti
Trasa připomíná rovněž bývalou přádelnu a pracovní tábor, který za druhé světové války sloužil k věznění židovských dívek, především z Polska a Maďarska. Z celkových 111 vězeňkyň mělo být 96 Polek a 15 Maďarek. Toto zastavení dodává výletu vážnější rozměr a ukazuje, že zdejší krajina v sobě uchovává nejen příběhy rozvoje a průmyslu, ale také bolestné kapitoly 20. století.
Při putování mezi Žacléřem, Bobrem a Černou Vodou se navíc mění okolní scenérie. Městské prostředí střídají osady, lesní úseky a podhorská krajina s výhledy směrem k Vraním horám a Královeckému Špičáku. Historické informace tak nejsou oddělené od prostředí, v němž se jednotlivé události odehrávaly.
Jedna stezka, několik možností
V okolí Žacléře je rozmístěno 17 informačních panelů, nejde však o jedinou souvisle vyznačenou trasu. Návštěvník si proto může vybrat kratší okruh, nebo se vydat po delší variantě. KRNAP popisuje vlastní okruh dlouhý 10,8 kilometru s převýšením 156 metrů a časovou náročností přibližně tři a půl hodiny. Delší průchod kolem Černé Vody a Bobru může měřit zhruba 16 kilometrů. Právě tuto délku uvádí jako celkovou také oficiální městský web.
Rozdíl v údajích tedy neznamená rozpor v samotném tématu, ale různé možnosti, jak panely propojit. Před cestou je praktické získat mapu v informačním centru Žacléř, které sídlí v budově městského muzea. Jako výchozí bod se nabízí Rýchorské náměstí. Parkovacích míst je přímo v centru omezené množství, další plocha se nachází při příjezdu do města před centrem.
Žacléř je podle turistických materiálů hůře dostupný veřejnou dopravou, proto se pro delší okruh hodí příjezd autem. Na výlet je dobré vyhradit několik hodin, zvolit obuv podle počasí a předem si ověřit aktuální stav značení, panelů a možnosti parkování. Odměnou je výprava, která spojuje Komenského odchod z Čech s dějinami města, průmyslu i krajiny na okraji Krkonoš.