Články, místa a zajímavosti spojené se štítkem Hornictví.
Ve svahu nad Svratkou se skrývá důlní dílo, které připomíná jednu z posledních kapitol zdejšího hornictví. Štola Mír vznikla při geologickém průzkumu v letech 1959 až 1963, ale krajina kolem ní má hornickou minulost sahající o mnoho staletí dál.
V lese u Rounku se dochovaly jámy a skalní šachtice, které připomínají středověké dolování v jihlavském rudním revíru. Místo není zpřístupněným dolem, ale krajinou, v níž lze číst stopy po hledání a dobývání rud obsahujících stříbro i olovo.
Na Hřebečné u Abertam se pod zemí potkávají dvě mimořádné hodnoty: pozůstatky jednoho z největších cínových dolů českých Krušných hor a významné zimoviště netopýrů. Ve štole Kryštof mohou návštěvníci prozkoumat část rozsáhlého díla, které připomíná staletí hornické práce.
V Chotilsku se v jedné bývalé hospodářské usedlosti setkávají dva světy: údolí Vltavy, které změnily přehrady, a historie balónového létání v Čechách. Expozice připomínají zaniklá místa i odvážné začátky létání a nabízejí neobvyklý výletní cíl nedaleko Slapské přehrady.
Na první pohled je to barokní kostel v horském městě. Jeho interiér ale skrývá neobvyklý strop zvaný česká placka a jeho dějiny odrážejí proměny Božího Daru: od protestantské hornické obce přes poválečné opuštění až po obnovu dokončenou v roce 1990.
Na naučné stezce Roudný se podle připravovaného plánu mají 23. a 24. října 2026 opravovat schody a stojany. Okružní trasa u Zvěstova provází někdejším zlatodolem, jeho pozůstatky i přírodou, která si v pozměněné krajině našla své místo.
V Městském muzeu ve Rtyni v Podkrkonoší se potkávají tři světy: každodenní život předků, selské povstání roku 1775 a dolování v Jestřebích horách. Expozice nekončí za dveřmi muzea — k hornické minulosti odkazují také památky v okolní krajině a naučná stezka.
Rudolfov býval jedním z nejvýznamnějších hornických center v Čechách a jeho dějiny dodnes připomíná nejen muzeum, ale i samotná budova, v níž sídlí. Perkmistrovský dům vznikl pro báňského úředníka a dnes přibližuje těžbu stříbra, dobu Rudolfa II. i proměny města.
Na česko-německé hranici se příroda, hornická minulost i dětské hry skládají do jednoho putování. Stezka Dvě země – jeden region vede z Deutschneudorfu na Lesnou, měří zhruba 12 kilometrů a cestou nabízí přes dvacet zastavení. Rodiny ale mohou zvolit i kratší okruh.
Na severovýchodním okraji Jáchymova vede přibližně devět set metrů dlouhé lipové stromořadí, které nabízí pohledy na město, lázeňské údolí i Krušné hory. Procházku Císařskou alejí lze spojit s výstupem na vrch Klobouk a poznat tak Jáchymov z jiné perspektivy.
Kostel svaté Kateřiny Alexandrijské v Mladých Bukách v sobě spojuje středověké stavební stopy, pozdější přestavby i tradici zvonu svaté Barbory, spojovaného se svobodskými horníky. Jeho samostatná zvonice a nejednotné údaje o stáří jednotlivých částí připomínají, jak se historie místa skládá z různých vrstev.
Pod Jestřebími horami se potkávají tři různé vrstvy místní paměti: rod Karla Čapka, poutní tradice spojená se studánkou a dlouhá hornická minulost. Malé Svatoňovice tak nabízejí víc než návštěvu muzea – jejich příběh se čte také v kostele, Mariánském sadě i okolní krajině.