Modré plochy na stěnách, úzké ručně sekané chodby a pozůstatky dřevěného čerpadla. Poštovní štola pod Příčným vrchem ukazuje hornictví nejen jako hledání cenné rudy, ale také jako náročnou práci s vodou a podzemím. Zpřístupněný úsek nabízí pohled do dlouhé historie Zlatohorska, kde se v různých dobách dobývaly různé suroviny.
Od zlata k měděným rudám a pyritu
První písemná zmínka o Poštovní štole pochází z roku 1513. Její počátky jsou však starší: podle památkové evidence jde původně o středověké důlní dílo, v němž se dobývalo zlato. V 16. a 17. století byla štola pravděpodobně součástí rudního revíru Dolní a Horní Neufang.
Využití podzemí se časem proměňovalo. V druhé polovině 17. století se zde těžily kyzovité měděné rudy a důlní činnost dosáhla výrazného rozvoje. V 19. století se pozornost soustředila na pyrit, zatímco důlní voda sloužila k výrobě vitriolu. Příběh štoly tak není jen jednou kapitolou zlaté horečky, ale svědectvím o širším hospodářském využívání zdejšího rudního revíru.
Podzemí, které připomíná lidskou práci
Návštěvníci procházejí pouze upravenou částí rozsáhlejšího důlního prostoru, nikoli celým podzemním labyrintem. V přístupném úseku jsou patrné ručně vysekané chodby a komíny. Jejich tvar a stopy na stěnách připomínají dobu, kdy se horníci museli probíjet horninou bez moderních strojů.
Výrazným prvkem jsou také zbytky dřevěného vodotěžního zařízení, potrubí a korýtka. Odvodňování bylo pro provoz dolu zásadní: voda mohla práci komplikovat, ale později se zároveň využívala při výrobě vitriolu. Ve štole se dochovala i část míhadlového čerpadla ze 17. století. Podzemní jezírko a modrá výzdoba, označovaná jako alofánová, dotvářejí atmosféru místa, ale technické pozůstatky vyprávějí stejně důležitý příběh.
V roce 2018 byla představena replika dřevěného důlního čerpacího zařízení. Podle provozovatele vznikla podle mapy z roku 1770 a je funkční. Pomáhá představit si princip, který by jinak z dochovaných částí zařízení nemusel být na první pohled zřejmý.
Od průzkumu k památce přístupné veřejnosti
Poštovní štola nezůstala mimo zájem ani v novější době. V 50. letech 20. století byla znovu otevřena kvůli ověřování rudních poloh. Nedaleko se v letech 1960 až 1965 začal budovat závod Rudné doly; hlavní těžební jáma dosahovala podle provozovatele hloubky 290 metrů. Těžba polymetalických rud se zlatem v revíru Zlaté Hory–západ skončila v letech 1990 až 1993.
Štola byla v roce 1994 prohlášena kulturní památkou a veřejnosti se otevřela 16. června 2015. Dnes nabízí srozumitelný vstup do hornické minulosti regionu, aniž by zastírala, že důl byl především pracovištěm formovaným těžkými podmínkami a technickými problémy.
Na návštěvu se vyplatí připravit
Poštovní štola leží přibližně šest kilometrů od Zlatých Hor. Prohlídka je podle provozovatele určena dětem od sedmi let. V podzemí není signál mobilního telefonu, takže je dobré počítat s tím, že během návštěvy nebude možné spoléhat na běžné spojení.
Prohlídky je třeba rezervovat a jejich režim se mění podle sezony. Mimo hlavní sezonu bývají dostupné po předchozí domluvě pro skupiny, v sezoně se konají v pravidelných časech. Aktuální termíny a podmínky je proto vhodné ověřit před cestou u provozovatele nebo v Městském informačním centru Zlaté Hory. Návštěvu štoly lze vnímat jako samostatný výlet i jako začátek poznávání hornického dědictví města a jeho okolí.