V ostravských Kunčičkách stojí důl, který si vysloužil přezdívku hornické Versailles. Ne kvůli rozlehlým zahradám, ale pro nezvyklou podobu svého areálu: dvě těžní budovy, kotelna a vysoký cihelný komín jsou uspořádány kolem dvora tak, že průmyslový provoz připomíná zámecké sídlo. Důl Alexander je tak zajímavou zastávkou pro každého, koho vedle hornické historie přitahuje také architektura a proměny ostravských průmyslových čtvrtí.
Důl pro Severní dráhu Ferdinandovu
Výstavba dolu začala v Kunčičkách v roce 1896 a pokračovala do roku 1901. Vznikal pro Severní dráhu Ferdinandovu, která potřebovala uhlí pro svůj provoz. Jméno získal po hraběti Alexandru Palavicinim, prezidentovi společnosti. V názvu se někdy objevuje chybná podoba „Alexandr“; správně je Alexander.
Areál patří k industriální architektuře pozdního historismu. Jeho budovy jsou uspořádány kolem čestného dvora orientovaného k železniční trati. Po stranách stojí jámové budovy s těžními věžemi, uprostřed je kotelna s komínem. Novobarokní prvky jedné z těžních budov dávají celku reprezentativnější výraz, než by člověk od provozního dolu čekal. Právě spojení důlní techniky a historizující architektury stojí za přezdívkou hornické Versailles.
Od těžby k památce
V roce 1926 se důl stal součástí dolu Zárubek a další dobývání důlního pole probíhalo z jeho strany. Těžba v Alexandru skončila 31. prosince 1992. Hlavní těžní jáma dosahovala podle městských údajů hloubky 945 metrů; odborné podklady uvádějí také výdušnou jámu hlubokou 775,3 metru. Její zasypání proběhlo v roce 1994, tedy až po ukončení těžby.
Ukončením provozu ale příběh areálu neskončil. Důl byl v roce 2001 prohlášen kulturní památkou. Památková ochrana zahrnuje významné části souboru včetně těžních věží, jámových budov a komína. Těžní budova prošla rekonstrukcí v letech 2015–2016. Zachované stavby dnes umožňují představit si nejen samotnou těžbu, ale i to, jak reprezentativně mohl být navržen průmyslový podnik na přelomu 19. a 20. století.
Historické budovy slouží dál
Část areálu získala nové sociální využití a působí zde Charita sv. Alexandra. Bývalá kovárna byla upravena pro textilní dílnu a zázemí, z kočárovny vznikly chráněné dílny a správní budova byla přizpůsobena chráněnému bydlení. Její rekonstrukce proběhla v letech 2010–2013.
Právě tato proměna ukazuje, že průmyslová památka nemusí být jen kulisou připomínající minulost. Některé objekty zůstávají součástí každodenního života, i když jejich původní účel dávno zanikl. Historické budovy tak nezůstaly bez využití a současně si uchovávají čitelnou vazbu na hornickou minulost Kunčiček.
Stopa vedoucí k ostravské zoo
Důl Alexander je spojený také s počátky ostravské zoologické zahrady. Od roku 1948 se v jeho okolí budoval Park oddechu, který se stal předchůdcem dnešní zoo. Na jeho budování se podíleli také horníci a zaměstnanci dolu. Zřizovací listina zoologické zahrady byla schválena v roce 1951.
Areál leží na adrese Lihovarská 642/16 v Ostravě-Kunčičkách. Podle turistických informací je možné prohlédnout si jej zvenčí; běžný vstup do budov ani pravidelné prohlídky nejsou potvrzené. Protože část objektů využívá Charita sv. Alexandra, je vhodné si před návštěvou ověřit aktuální možnosti. I pohled z veřejně přístupného okolí ale nabízí vzácnou příležitost vnímat důl jako celek — od těžních věží přes dvůr až po komín, který dodnes připomíná průmyslovou kapitolu Ostravy.