Články, místa a zajímavosti spojené se štítkem Hornictví.
V Horních Radvanicích se podél místní silnice dochoval soubor roubených hornických domů, které připomínají dobu, kdy zdejší osídlení formovala práce v dolech a drobných řemeslech. Památkovou hodnotu nemají jen jednotlivé stavby, ale také jejich rozptýlené uspořádání, odlišné od tradiční vesnice s návsí.
V údolích kolem Božího Daru se mezi potoky zvedají nízké pahorky, které na první pohled mohou působit jako přirozená součást krajiny. Ve skutečnosti jsou pozůstatkem někdejšího rýžování cínovce a zároveň místem, kde se díky štěrkopískovému podloží daří rostlinám odlišným od okolí.
V Jáchymově se dá během jedné návštěvy zaplavat, vyzkoušet tobogán i odpočinout ve whirlpoolu. Aquacentrum Agricola je součástí lázeňského areálu, kde současné vodní atrakce doplňuje wellness inspirované hornickou minulostí města.
Na nejvýchodnějším hřebeni Krkonoš stojí Rýchorská bouda, místo s výhledem, horskými loukami i pozoruhodnou historií. Výlet sem může vést přes Rýchorskou studánku, tajemný Dvorský les nebo vyhlídku na místě někdejší Maxovy boudy.
V srdci Slavoňova stojí mimořádně zachovaný roubený kostel svatého Jana Křtitele z roku 1553. Spolu se zvonicí, márnicí, ohradní zdí a bývalým hřbitovem tvoří pozoruhodný historický celek, v němž se potkává renesanční stavitelství, lidová malba i paměť zdejšího hornického kraje.
Pod poliklinikou v Bystřici nad Pernštejnem stojí venkovní expozice, která vypráví o hornické minulosti města i celého Bystřicka. Důlní techniku zde doplňuje výrazná socha Mizející horník – symbol konce uranové těžby, která po desetiletí měnila zdejší kraj.
Na okraji Břas se v lese ukrývá výrazná připomínka zdejšího hornictví. Přírodní památka Kateřina nabízí pohled na dvacet metrů vysoký odkryv karbonských pískovců a slepenců, který vznikl při povrchové těžbě černého uhlí. Dnes je součástí zajímavé hornické krajiny i naučné stezky.
Pod obcí Nevřeň se ukrývá bývalý hlubinný kaolinový důl, jehož chodby připomínají ruční práci horníků i průmyslový provoz 19. století. V sobotu 31. října 2026 nabídne komentovaná prohlídka pohled do zpřístupněného podzemí, kde se natáčela také pohádka Čertí brko.
Vysoko v Krušných horách leží obec, která v sobě spojuje příběh bývalého královského horního města, těžbu rašeliny i dochované stopy zaniklé železnice. Hora Svatého Šebestiána je zároveň přirozeným nástupním místem do Bezručova údolí a k Novodomským rašeliništím.
Na okraji Úsilného u Českých Budějovic se ukrývá technická památka, která připomíná dávnou těžbu stříbra v Rudolfovském rudním revíru. Eliášova dědičná štola dnes nabízí prohlídku několika set metrů podzemí, kde se hornická historie potkává s vodárenským využitím i pozoruhodnou krápníkovou výzdobou.
Na první pohled připomíná dlouhý úzký rybník spíše vodní příkop než běžnou nádrž. Dlouhý rybník na Cínovci však nabízí nejen možnost letního koupání, ale také pozoruhodný pohled do minulosti Krušných hor, kde se příroda potkává s dědictvím těžby rud.
V lesích nad Sobotínem se pod skalním útvarem Bílý kámen otevírá hluboká propadlina, které se říká Skřítecká rokle nebo propast. Nejde o krasový útvar, ale o pozůstatek důlního díla, s nímž se spojují příběhy o tajné těžbě stříbra.