Poškozená socha svatého Jana Nepomuckého, která kdysi stávala na mostě v nedalekém Prádle, má za sebou cestu delší než mnohé vystavené umělecké předměty. Kněz Jan Strnad ji získal při svém příchodu do Nepomuku v roce 1928 a dnes patří k exponátům Svatojánského muzea. Její příběh dobře vystihuje zdejší expozici: nejde jen o představení světce, ale také o osudy předmětů a lidí, kteří jeho odkaz uchovávali.
Od výstavy k muzeu
Počátky muzea sahají do roku 1929. Jan Strnad tehdy připravil výstavu svatojánských památek k dvoustému výročí svatořečení Jana Nepomuckého. O rok později se výstava stala základem muzea, které bylo přístupné až do roku 1950. Tehdy je komunistický režim zrušil.
V obnovené podobě se muzeum slavnostně otevřelo 21. března 2015. Sídlí v přízemí nepomuckého arciděkanství, barokní stavby s mansardovou střechou. Fara je v Nepomuku doložena už roku 1369, dnešní budova však poznamenal požár z roku 1746. Plány její obnovy tehdy připravil architekt Kilián Ignác Dientzenhofer.
Muzeum je tak zároveň místem, kde lze sledovat historii svatojánské úcty, i částí příběhu samotného Nepomuku. Od 1. července 2026 přešlo pod správu Západočeského muzea v Plzni, což pro něj znamená novou institucionální etapu.
Jak poznat svatého Jana
Expozice je rozdělena do čtyř částí. Přibližuje Jana Strnada a původní muzeum, život svatého Jana Nepomuckého, jeho ikonografii a mýty i předměty spojené s antropologickým výzkumem světcových ostatků. Sbírka zahrnuje umělecká díla a devocionálie z 18. až 20. století, tedy předměty náboženské úcty a osobní zbožnosti.
Návštěvník se může zaměřit na znaky, podle nichž bývá světec v umění zobrazován. Patří k nim pět hvězd i souvislost se zpovědním tajemstvím. Expozice ukazuje, jak se podoba světce a příběhy o něm promítaly do různých předmětů. Vedle uměleckých děl tak představuje také způsoby, jimiž si lidé jeho památku připomínali v každodenním životě.
Legenda pod pohledem vědy
Jedním z témat muzea je příběh takzvaného svatojánského jazyka. Při exhumaci v roce 1719 byla v hrobě nalezena načervenalá tkáň, kterou lidé považovali za světcův jazyk. Pozdější antropologický výzkum z roku 1972 však ukázal, že šlo o zbytek mozkové tkáně. Muzejní materiály představují také repliky částí ostatků; nejde tedy o originální relikvie.
Právě střet tradovaného příběhu s výsledky výzkumu patří k zajímavým rovinám návštěvy. Muzeum nemusí návštěvníka nutit vybírat mezi vírou a vědou: ukazuje, jak se historické poznání mění a jakou roli v kulturní paměti hrají předměty, výklady i legendy.
Stopy sběratele a praktické informace
Strnad po sobě zanechal také soupis exponátů zvaný Index a svatojánskou knihovnu. Zájemci mohou po předchozí domluvě studovat tisky v badatelně. Sbírka tak není jen přehlídkou vystavených předmětů, ale i podnětem k dalšímu poznávání toho, jak se svatojánský kult šířil a proměňoval.
Svatojánské muzeum najdete na adrese Přesanické náměstí 1 v Nepomuku. Provoz bývá sezónní, zpravidla od dubna do konce října, a před cestou je vhodné ověřit aktuální otevírací dobu. Badatelnu je třeba objednat předem. Návštěva se dobře hodí k poznávání Nepomuku, jehož jméno je s Janem Nepomuckým spojeno nejen v názvu, ale i v místní historii.