Pod dlažbou Pařížské třídy a sklepy okolních domů leží pozůstatky čtvrti, která z velké části zmizela při pražské asanaci. Komentovaná vycházka z pražského Staroměstského náměstí přiblíží někdejší Josefov prostřednictvím dochovaných synagog, zaniklých modliteben i míst, kde dnes už jejich někdejší přítomnost na první pohled nic nepřipomíná.
Čtvrť, kterou překryla nová Praha
Židovské osídlení na území pozdějšího Židovského Města dokládají archeologické nálezy už od druhé poloviny 11. století. Krátce po roce 1230 se tato část stala součástí obvodu hradeb Starého Města. Josefov byl později samostatně vnímanou částí Prahy a od roku 1850 byl administrativně připojen k městu.
Podobu zdejších ulic a domů zásadně změnila asanace, jejíž zákon byl přijat roku 1893. Přestavba probíhala v letech 1893 až 1914 a zničila takřka všechny domy Josefova. Po ní zůstalo jen několik původních staveb a soubor významných památek. Výsledkem je zvláštní kontrast: široké ulice a reprezentativní domy dnešní čtvrti stojí na místě hustě zastavěného historického prostředí.
Synagogy, které zůstaly i zmizely
Dochované stavby mohou při procházce posloužit jako orientační body někdejšího Židovského Města. Patří k nim židovská radnice a šest synagog: Klausova, Maiselova, Pinkasova, Staronová, Španělská a Vysoká. Jejich přítomnost připomíná, jak významnou součástí městské struktury byly náboženské a komunitní stavby.
Na mapě současného Josefova lze zároveň sledovat místa synagog, které už nestojí. Nová synagoga se nacházela v prostoru dnešní křižovatky Pařížské a Široké ulice. Při archeologickém výzkumu v roce 2011 se podařilo odkrýt část její obvodové zdi; další pozůstatky jsou pod domem č. p. 119. Velkodvorská synagoga stála severovýchodně od křižovatky Pařížské a Bílkovy ulice. Cikánova synagoga je spojena s místem pod sklepy domů č. p. 131 a 132 v Bílkově ulici.
Město pod povrchem
Někdejší terén a zbytky starší zástavby se v některých místech nacházejí přibližně dva až pět metrů pod dnešní úrovní. To vysvětluje, proč se stopy zaniklých staveb mohou objevit při archeologických pracích, přestože nad nimi stojí současné domy nebo vede rušná ulice. Návštěvník je obvykle neuvidí jako volně přístupné ruiny; jejich polohu je třeba číst z mapy, dochovaných památek a výkladu průvodce.
Právě v tom spočívá zajímavost vycházky: Josefov není jen souborem známých historických budov, ale také místem, kde se různé vrstvy města překrývají. Uliční síť a několik zachovaných staveb pomáhají představit si zaniklou čtvrť, aniž by bylo možné její původní podobu jednoduše obnovit pohledem.
Vycházka ze Staroměstského náměstí
Sraz je podle údajů k akci před budovou Ministerstva pro místní rozvoj na Staroměstském náměstí 6 v Praze 1. Vycházka je plánována na pondělí 23. listopadu 2026 od 17 hodin a pořadatelem je Prague City Tourism. Uváděné vstupné činí 200 až 250 korun; před návštěvou je vhodné ověřit termín, cenu i dostupnost vstupenek.
Jde o komentovanou procházku veřejným prostorem, nikoli o vstup do archeologických nalezišť. Staronovou a Španělskou synagogu lze navštívit v rámci prohlídek Židovského muzea. Vycházka tak nabízí jiný pohled: pomáhá vnímat, co se z někdejšího Josefova zachovalo, a co naopak zůstává skryté pod dnešní Prahou.