V lesích poblíž Kristiánovské cesty se ukrývá památka, kolem které by člověk mohl snadno projít bez povšimnutí. Hrubě tesaný žulový balvan s kovovou deskou připomíná Vendelína Zimmermanna, dřevorubce z Josefova Dolu, jehož život skončil při práci v lese v zimě roku 1905. Pomníček stojí u Jeleního potoka a patří k drobným památníkům, které dávají Jizerským horám osobnější rozměr.
Smrt pod sesunutými kmeny
Tragédie se odehrála v neděli 12. února 1905. Zimmermannovi bylo 27 let a podle historického popisu pracoval se spoludělníky na nakládání dřeva v karlovském polesí, v lokalitě popisované jako 47. lesní oddělení. Kmeny ležely nedaleko levého břehu Jeleního potoka. Předtím byly naskládány do kuželu a přes zimu zaváty sněhem.
Taková hromada nebyla bezpečná. Kmeny k sobě přimrzly a při jejich uvolňování vznikl uvnitř dutý prostor. Podle podrobnějšího historického líčení přišel Zimmermann ráno na místo společně s dřevorubcem Bertholdem Streitem. Navzdory varování ostatních dělníků vlezl mezi kmeny, aby protáhl řetěz. Vzápětí se kužel sesunul a padající dřevo ho smrtelně zranilo. Původní popis události hovoří o rozdrcení.
Deska na pomníčku uvádí jméno ve tvaru Wendelín Zimmermann, dále Josefův Důl čp. 55, věk 27 let a datum neštěstí. V českých textech se přitom objevuje podoba Vendelín. Obě jména tedy odkazují na stejného člověka, přičemž Wendelín je podoba zachovaná přímo na pamětní desce.
Pomník vznikl až po letech
Samotná tragédie se odehrála v době, kdy byla práce v jizerskohorských lesích fyzicky náročná a spojovala se s řadou rizik. Dřevo se těžilo, sváželo a nakládalo v podmínkách, které výrazně závisely na sněhu, mrazu a ruční práci. Zimmermannův příběh tak není jen dávnou nehodou, ale také připomínkou lidí, jejichž každodenní obživa byla přímo spojená s horami a lesem.
Skromný památník měl podle historických podkladů vzniknout až v květnu 1914. Na místě neštěstí jej nechal vztyčit lesnický spolek. Od události tehdy uplynulo devět let, přesto zůstala v krajině živá natolik, aby dostala trvalé připomenutí. Nejde o velký monument ani o místo s výrazným turistickým zázemím. Právě nenápadnost však podtrhuje jeho pietní charakter.
Skrytá paměť Jizerských hor
Pomníček patří do širšího souboru drobných památek rozptýlených po Jizerských horách. Mnohé z nich připomínají konkrétní osoby, pracovní úrazy nebo události, které by bez kamene, kříže či desky postupně zmizely z místní paměti. Zimmermannův pomník je cenný právě tím, že spojuje historii krajiny s osudem jediného člověka.
Historický text Herberta Endlera uvádí, že místo bylo znovu vyhledáno v roce 1977 na podnět knihy Miloslava Nevrlého. O dokumentaci a péči o podobné jizerskohorské památky se dlouhodobě stará Spolek Patron. Na konci dubna 2025 pomníček upravili Jaroslav a Věra Hauferovi, spolupracovníci spolku. Odstranili mech, očistili desku a odklidili část převráceného kmene, který památku zakrýval.
Výprava bez jistoty snadného nalezení
Místo se nachází v lesích u Jeleního potoka poblíž Kristiánovské cesty, v prostoru popisovaném také jako oblast nad Josefovým Dolem. Pro účely orientace bývá spojováno s Bedřichovem, přesná současná administrativní hranice však v dostupných podkladech není výslovně uvedena. Pomníček nemá běžnou poštovní adresu ani samostatné návštěvnické zázemí.
Jde o volně přístupné pietní místo, jehož nalezení nemusí být jednoduché. Starší popis uvádí odbočení od cesty přibližně po 160 krocích, tento údaj je ale vhodné brát pouze jako historickou orientační pomůcku. Při cestě je třeba počítat s lesním provozem, aktuálním stavem cest, případnou těžbou a sezónními omezeními.
Pomníček Vendelína Zimmermanna není cílem kvůli velkolepé architektuře. Jeho význam spočívá v tichém příběhu, který uchovává. Kdo se k němu vydá, objeví nejen nenápadný kámen v lese, ale i připomínku toho, jak nebezpečná mohla být práce, která po generace utvářela podobu Jizerských hor.