Na okraji Postřekova se rozkládá krajina, v níž se na malém prostoru střídají rybníčky, mokřady a vlhké louky. Právě tato pestrost je hlavním důvodem, proč jsou Postřekovské rybníky cenné: nejde jen o vodní plochy, ale o soustavu různých prostředí, která společně poskytují zázemí rostlinám i živočichům.
Mozaika rybníků a vlhkých luk
Přírodní rezervace leží při levém břehu Klenečského potoka, přibližně půl kilometru od obce. Podle obecních údajů ji tvoří více než dvacet rybníků. Největším z nich je Obecní rybník s rozlohou osm hektarů; ostatní nádrže jsou menší a součástí jejich kouzla je právě měřítko celé soustavy. Voda se tu potkává s mokrými loukami a břehy, které nejsou všude stejné.
Rezervace má rozlohu 96,6053 hektaru a chráněným územím je od 25. září 1990. Její význam spočívá mimo jiné v zachování části původní krajiny s vlhkými loukami a drobnými, extenzivně obhospodařovanými rybníčky. Taková pestrost vytváří rozdílné podmínky pro život — od mělkých a podmáčených míst po otevřené vodní plochy.
Rostliny, které prospívají v mokru
Postřekovská lokalita je zajímavá také botanicky. Obec uvádí, že zde bylo zaznamenáno přes 300 druhů cévnatých rostlin. Rybniční vegetaci v této oblasti zachytil samostatný floristický a vegetační průzkum z roku 1995, který komplex označuje za významnou lokalitu na Domažlicku.
Počet druhů sám o sobě nevystihuje vše. Podstatné je, že se na jednom místě dochovala různá stanoviště, která mohou hostit odlišné rostliny. Vlhké louky, mokřadní okraje i břehy rybníků nejsou zaměnitelné a právě jejich sousedství dává území přírodní hodnotu. Při návštěvě se proto vyplatí vnímat celek, nejen hledat jednu nápadnou rostlinu.
Zastávka pro hnízdící i tažné ptáky
Rybníky a mokřady slouží ptákům jako místo k hnízdění i jako zastávka na tahu. Mezi druhy uváděnými z lokality jsou slavík modráček středoevropský, moták pochop a moudivláček lužní. Vyskytují se zde také kachny a bahňáci. Při migraci se mohou zastavovat například koliha velká, moták pilich nebo různé druhy vodoušů.
To neznamená, že lze konkrétní druh při každé návštěvě očekávat. Ptáci se pohybují podle ročního období i aktuálních podmínek, a pozorování je proto otázkou trpělivosti a štěstí. V mokřadní krajině pomůže tichý pohyb a odstup od břehů i míst, kde se ptáci zdržují. Obec zmiňuje také vzácné bezobratlé, například střevlíčka Amara concinna a mandelinku Chrysolina brunsvicencis.
Krajina s dlouhou rybniční minulostí
Dnešní soustava je jen částí někdejšího vodního hospodářství v okolí. Podle obecních údajů se v oblasti v letech 1838 až 1992 nacházelo celkem 64 vodních nádrží. Tento historický počet nepopisuje současný stav; připomíná však, jak výrazně rybníky utvářely zdejší krajinu.
Obecní rybník s informační tabulí leží zhruba půl kilometru od vlakové zastávky. K dalším rybníkům vede zpevněná cesta, ale úseky mezi nimi mohou být hůře přístupné a terén bývá mokrý. Obec doporučuje nepromokavou obuv a jako vhodnou dobu návštěvy uvádí jaro, ještě před výrazným růstem trav. Před cestou je rozumné ověřit aktuální průchodnost a držet se cest, aby zůstala mokřadní příroda nerušená.