První pražská sokolovna začala sloužit cvičencům už v prosinci 1863. Stojí na Novém Městě a právě u ní začíná pěší hra Putování Prahou 2: Sokol. Trasa pak propojuje další sokolská místa na Vinohradech a Vyšehradě a připomíná, že dějiny Sokola se neodehrávaly jen v tělocvičnách, ale také ve veřejném a společenském životě města.
Od spolku k pražskému příběhu
Tělocvičná jednota pražská, později známá jako Sokol Pražský, vznikla 16. února 1862. Pozemek pro první sokolovnu koupil Jindřich Fügner a stavbu podle návrhu architekta Vojtěcha Ignáce Ullmanna zahájili v červenci 1863. Cvičilo se v ní už na konci téhož roku. Na budově v Žitné ulici dnes připomínají Fügnera a Miroslava Tyrše pamětní desky; sokolovna prošla rekonstrukcí v roce 2006.
Interiér uchovává i uměleckou paměť počátků hnutí. Zůstaly tu například lunety Jana Preislera s námětem Vítězství a obraz Sokolský slib od Františka Ženíška. Sokolský prapor, který namaloval Josef Mánes, byl rozvinut v červnu 1862. Významnou roli při slavnosti měla Karolina Světlá, označovaná za matku praporu. Také ženy se do sokolského života zapojily poměrně brzy: první pražský ženský tělocvičný spolek vznikl při Sokolu Pražském v roce 1869. Jeho první předsedkyní byla Žofie Podlipská a první cvičitelkou Klementina Hanušová.
Sokolovny jako obraz proměňujícího se města
Jedním z lákadel putování je možnost vnímat sokolovny nejen jako sportovní zázemí, ale také jako stavby, které odrážejí dobu svého vzniku. První pražská sokolovna, navržená v novorenesančním duchu, představuje počátky hnutí. Jiný pohled nabízí vinohradská sokolovna, jejíž výstavba začala v roce 1938. Za okupace sloužila jako lazaret a sokolům byla předána do užívání v roce 1946. Do sokolských rukou se vrátila až v roce 1991.
Sokol na Královských Vinohradech vznikl už v roce 1887. Jeho příběh tak připomíná, jak se hnutí rozrůstalo spolu s městem a jeho čtvrtěmi. Praha 2 mapuje tři místní jednoty: Sokol Pražský, Sokol Praha Královské Vinohrady a Sokol Vyšehrad. Jejich místa spojuje trasa do jednoho celku, aniž by se omezovala na jedinou budovu nebo jedinou kapitolu dějin.
Odboj, zákaz a návrat
Putování se dotýká také období, kdy sokolské prostředí zasáhly politické zvraty. Sokolové se zapojili do protinacistického odboje a jejich osudy jsou součástí příběhu míst, kolem kterých trasa vede. Připomíná také zákaz činnosti a obnovu Sokola po pádu komunistického režimu. Vedle architektury a známých osobností tak nabízí pohled na to, jak se občanské hnutí vyrovnávalo s tlakem dvou totalitních režimů.
Pražská dvojka připravila trasu ve spolupráci s Českou obcí sokolskou, třemi sokolskými jednotami na Praze 2 a společností Loxper k 160. výročí vzniku Sokola. Deset zastavení měří dohromady 5,4 kilometru a samotná chůze zabere podle pořadatelů přibližně dvě hodiny. Počítejte s delším časem, pokud se budete chtít u míst zastavit nebo si podrobněji projít doplňující informace.
Procházka, která zapojí i hlavu
Nejde jen o trasu k následování. Hra přidává otázky a úkoly, které ověřují znalosti o navštívených místech i o dějinách Sokola; získat lze až 100 bodů. Projít ji můžete s chytrým telefonem, v nabídce aplikace Loxper je dostupná bezplatně, případně si lze vytisknout dokument s trasou a otázkami. Soutěžní složka není podmínkou — stejně dobře poslouží jako průvodce pro samostatnou procházku.
Právě spojení pohybu, architektury a příběhů dělá z putování zajímavý způsob, jak poznávat Prahu mimo obvyklé turistické zastávky. Na několika kilometrech se tu potkávají počátky organizovaného tělocviku, ženská emancipace, umění i paměť odboje. Stačí vyrazit od první sokolovny a nechat jednotlivá místa poskládat širší obraz města.