Na Pivoňkové louce v pražské botanické zahradě se potkávají rostliny z několika koutů světa i různé podoby jedné oblíbené květiny. Kolekce zahrnuje dřevité a bylinné pivoňky, jejich meziskupinové Itoh hybridy i botanické druhy. Návštěvník tu tak neuvidí jen rozmanité barvy a tvary květů, ale také široký průřez rostlinami, které se pod názvem pivoňka skrývají.
Od sbírky k louce přístupné veřejnosti
Historie pražské kolekce začala v roce 1992. Jejím zakladatelem byl Pavel Sekerka a rostliny se postupně rozrůstaly i díky spolupráci s domácími a zahraničními partnery. Zahrada při budování sbírky spolupracovala mimo jiné s Pekingskou botanickou zahradou a institucemi či pěstiteli z Číny, Spojených států, Německa, Nizozemska, Anglie a Francie. Zapojily se také Průhonice.
Veřejnosti byla Pivoňková louka trvale zpřístupněna v roce 2011. Pivoňky rostou především po jejím obvodu, zatímco travnatou plochu doplňují trvalky, narcisy, ocúny a drobné cibuloviny. Nejde tedy o jednolitý záhon, ale o prostor, který se proměňuje s průběhem sezony. Pivoňky kvetou v různých termínech podle počasí i odrůdy, a proto se vyplatí ověřit si aktuální stav před cestou.
Dřevité, bylinné i Itoh
Jednotlivé skupiny se liší charakterem růstu. Dřevité pivoňky mají pevnější, nadzemní stonky a podle odborných informací zahrady se mohou dožívat sta i více let. Bylinné pivoňky naopak patří k rostlinám, jejichž nadzemní části na zimu odumírají. Itoh hybridy tvoří meziskupinu. V zahradní kolekci jsou zastoupeny také botanické druhy.
Různorodost je patrná i na květech. Vedle známých barevných odstínů se v kolekci objevují také zelenokvěté a žíhané formy, lišící se rovněž typem květu. Podle údajů Unie botanických zahrad ČR čítá řádná kolekce 655 rostlin a pracovní část přibližně třicet dalších. Jde o údaj uváděný touto organizací, počet se může v čase měnit.
Pivoňky nejsou soustředěny pouze na louce. Některé rostou také v geografických expozicích a trvalkových záhonech, teplomilné druhy najdou návštěvníci ve skleníku. Louka tak nabízí přehlednou hlavní zastávku, zatímco další rostliny lze objevovat i při procházce jinými částmi areálu.
Magnolie, lípy a Čtvero ročních období
V prostoru louky mají své místo také magnolie. Podle botanické zahrady bývají desítky z nich nejvýraznější na přelomu března a dubna, tedy ještě před hlavní pivoňkovou sezonou. Okraj území lemuje lipová alej založená počátkem 70. let; návštěvníkům byla zpřístupněna v roce 2013. Výlet se tak může vydařit i mimo dobu, kdy jsou pivoňky v plném květu.
Součástí atmosféry jsou také výtvarné prvky Adriany Skálové. Čtveřice dřevěných bran nese název Čtvero ročních období a doplňují ji další objekty, mimo jiné lavičky a trůn. Nejde jen o dekoraci: instalace pomáhají vnímat louku jako svébytný prostor, kde se propojuje zahradní kompozice s uměním.
Jak návštěvu naplánovat
Pivoňková louka leží v Severní části areálu, v Horní zahradě. Před návštěvou je praktické zkontrolovat aktuální mapu vstupů a areálu. K botanické zahradě jezdí autobusy 112 a 234 od Nádraží Holešovice; linka 234 také od přívozu v Podhoří. Spoje a jízdní řády se mohou měnit, proto je vhodné ověřit je před cestou.
Adresa zahrady je Trojská 800/196, Praha 7. U hlavního vstupu z Bohnic je placené parkoviště, jeho podmínky se mohou měnit. Zahrada zároveň upozorňuje na omezení vjezdu do ulic Nádvorní a Trojská bez příslušného povolení. Pivoňková louka je tak příjemným cílem pro návštěvníky, kteří chtějí poznat klidnější, zahradní podobu Prahy — a při správném načasování si užít proměnu místa od časných magnolií až po pivoňkové květy.