Ostré hrany, zalamované plochy a fasády, které se mění s každým krokem. Kubistický trojdům na Rašínově nábřeží patří k nejvýraznějším pražským ukázkám toho, jak se na začátku 20. století promítly principy kubismu do architektury. Komentovaná vycházka po Chocholových stavbách pod Vyšehradem nabízí možnost číst tuto architekturu přímo v ulicích, zvenčí a v souvislostech s okolím.
Tři domy, jedna kompozice
Soubor tvoří obytné domy na adresách Rašínovo nábřeží 6, 8 a 10, vzniklé v letech 1912 až 1913. Ačkoli jde o tři samostatné části, jejich uspořádání působí jako promyšlený celek. Střední dům je jeho kompozičním těžištěm: pozornost přitahuje zalamovaným štítem a sochařskou výzdobou. Boční části mají vstupy umístěné z boků, takže se při pohledu z nábřeží uplatňuje především společná tvář domu.
Právě na takovém místě lze dobře sledovat, že kubismus není jen dekorativní vzor. Výstupky, šikminy a lomené plochy mění způsob, jakým fasáda zachycuje světlo a vrhá stíny. Dům proto nepůsobí stejně za všech podmínek ani z každého úhlu. Trojdům, někdy přezdívaný kubistická trojčata, je zároveň obytnou stavbou, nikoli muzeem. Vycházka se tak soustředí na jeho vnější podobu a na pozorné pozorování detailů z veřejného prostoru.
Chocholova architektura v okolí Vyšehradu
Trasa nekončí u nábřeží. Zahrnuje také Kovařovicovu vilu a činžovní domy v Neklanově ulici, další stavby Josefa Chochola z předválečného období. V souboru se ukazuje, jak různě mohl architekt kubistické principy uplatnit na obytných domech a vile. Výklad provází návštěvníky mimo jiné hledáním krystalických tvarů, hran a proměn světla na jednotlivých fasádách.
Zajímavý je také vztah staveb k Vyšehradu. Chocholovy domy pod jeho hradbami podle odborných popisů opticky navazují na jejich geometrické řešení. Moderní architektura tu tedy nevystupuje jako náhodný protiklad historického prostředí, ale vstupuje s ním do dialogu. Chochol se navíc jako člen Klubu Za starou Prahu podílel na ochraně vyšehradského okolí před plánovanou parcelací a novou výstavbou. Jeho příběh tak spojuje tvůrčí práci s otázkou, jak zacházet s podobou města.
Od kubismu k dalším podobám moderní Prahy
Součástí vycházky je i širší pohled na vývoj českého architektonického kubismu a jeho proměnu směrem k rondokubismu. Ten se od přísnějších hran a krystalických tvarů posouvá k zaoblenějším formám. Procházka tak není jen zastávkou u jedné slavné fasády: ukazuje, jak se měnil architektonický jazyk a jak se jeho různé podoby otiskly do dnešní Prahy.
Na prostřední části trojdomu lze spatřit také reliéf s výjevy z českých bájí a pověstí. Jeho autorství bývá připisováno sochaři Ladislavu Křtínovi, tato atribuce však není jistá. I tak je reliéf dobrým příkladem, že při prohlídce stojí za to nezůstat jen u celkového dojmu a zaměřit se také na detaily.
Prakticky před vycházkou
Podle aktuálně uváděného termínu se vycházka koná v sobotu 14. listopadu 2026 od 15 hodin. Sraz je před kubistickým trojdomem na Rašínově nábřeží 47 v Praze 2. Výklad vede Štěpán Beneš ve spolupráci se spolkem Mapamátky; pořadatel uvádí délku přibližně dvě hodiny. Termín, cenu i případnou dostupnost míst je vhodné před návštěvou ověřit, protože se mohou změnit.