Větrný mlýn v Přemyslovicích připomíná dobu, kdy se mletí obilí mohlo opírat o sílu větru. Jeho největší zajímavostí není jen podoba kamenné věže, ale také dochované mlecí zařízení. Krajský dokument z roku 2023 jej označuje za jediný mlýn v Olomouckém kraji s dochovanou kompletní technologií. Přesný soupis jednotlivých částí ale dostupné údaje neuvádějí, proto je lepší mluvit o zachovaném technologickém celku než domýšlet, co konkrétně návštěvník uvidí.
Věž postavená tak, aby se přizpůsobila větru
Jde o zděný mlýn holandského typu. Jeho válcové kamenné tělo má tři podlaží a završuje je kuželová střecha. Ta není pevně spojená s věží: otáčí se po kolejnici, aby se větrné kolo mohlo nastavit proti větru. K otáčení sloužil rumpál. Dřevěné lopatky, tedy křídla větrného kola, zachycovaly proudění vzduchu a přenášely jeho sílu na mlecí mechanismus.
Právě rozdíl mezi pevnou věží a pohyblivou střechou je pro holandský typ typický. Celý mlýn se nemusel otáčet, stačilo nasměrovat jeho horní část. Přemyslovická stavba tak nabízí příležitost přemýšlet o větrném mlýně nejen jako o výrazném prvku krajiny, ale také jako o promyšleném technickém zařízení. Zachované vybavení dává této představě konkrétní rozměr: nejde pouze o historickou skořápku budovy.
Dvě stavby a několik letopočtů
Za dnešní podobou mlýna se skrývá příběh jeho předchůdce. Podle jednoho z dostupných údajů byl původní mlýn přenesen z Plumlova v roce 1841. Po požáru měl být znovu vystavěn roku 1883. Jiné podklady však uvádějí vznik či datování dochované stavby rokem 1842, případně 1884. Jednotný letopočet tedy nelze potvrdit; rozdíly mohou souviset s tím, zda se datuje starší mlýn, jeho přenesení, nebo stavba po požáru.
Podle dostupného podkladu mlýn mlel až do roku 1945. V roce 1965 byl prohlášen státní technickou památkou a obecní regionální profil jej uvádí jako kulturní památku. Jeho význam spočívá nejen v architektuře, ale i v tom, že se podařilo uchovat mlecí technologii. Takové zařízení pomáhá číst stavbu jako celek: věž, pohyblivá střecha i vnitřní vybavení tvořily jeden funkční systém.
Soukromá památka, která vyžaduje domluvu
Přemyslovický mlýn stojí na soukromém pozemku, a není proto běžně volně přístupný. Prohlídka je možná pouze výjimečně po dohodě s majitelem. Před cestou je nutné ověřit, zda je návštěva aktuálně možná a za jakých podmínek; nelze počítat s tím, že bude otevřený interiér nebo že se k němu dá kdykoli vstoupit bez domluvy.
V roce 2023 krajský dotační dokument zachytil podporu obnovy mlýna. Tento údaj dokládá zájem o zachování památky, sám o sobě ale nepotvrzuje, že práce byly dokončeny, ani nepopisuje její současný stav. Pro zájemce o technické dědictví je proto nejjistější spojit návštěvu s předem potvrzenou prohlídkou. V Přemyslovicích se tak lze setkat s památkou, jejíž hodnota spočívá v propojení kamenné stavby, principu větrného pohonu a zachovaného mlecího zařízení.