Na Masarykově náměstí v Říčanech stojí památka, která na první pohled působí jako přirozená součást historického centra. Mariánský sloup z roku 1699 však ukrývá příběh spojený s jedním z nejznámějších monumentů českých dějin – sloupem na pražském Staroměstském náměstí.
Říčanský monument tvoří zlacená socha Panny Marie Immaculaty na kamenném soklu. Celý celek chrání kamenné zábradlí a doplňují jej sochy svatého Jana Nepomuckého, svatého Václava, svatého Floriána a svatého Prokopa. Díky poloze uprostřed náměstí jej nelze při procházce historickým centrem přehlédnout.
Malý příbuzný pražského sloupu
Město Říčany označuje zdejší dílo za zjednodušenou variantu mariánského sloupu, který stál v Praze. Pražský sloup vznikl roku 1650 z podnětu císaře Ferdinanda III. jako poděkování za obranu města před švédskými vojsky v závěru třicetileté války. Na jeho sochařské výzdobě se podílel Jan Jiří Bendl.
Pražský monument měl kromě náboženského významu také praktickou funkci. Jeho stín ukazoval na poledníkovou čáru vyznačenou v dlažbě Staroměstského náměstí, takže sloup fungoval jako gnómon slunečních hodin. Po stržení 3. listopadu 1918, kdy byl vnímán jako symbol habsburské monarchie, se na původní místo vrátila replika. Instalována byla v roce 2020.
Říčanský sloup tak představuje místní, komornější odraz pražského vzoru. Nejde ovšem jen o kopii bez vlastního významu. Vznikl v době, kdy se Říčany stále vzpamatovávaly z událostí třicetileté války.
Město po válce a v obavách z moru
Říčany byly na konci války těžce zpustošené. Podle historického přehledu města zde v roce 1651 žilo přibližně jen dvacet dospělých obyvatel. O několik desetiletí později proto mohl mariánský sloup vyjadřovat vděk za záchranu i naději na další obnovu.
Městský výklad spojuje jeho vztyčení v roce 1699 s poděkováním Matce Boží za odvrácení moru. U podobných monumentů však býval důvod širší: mohly připomínat konec epidemie, válečné nebezpečí nebo jinou pohromu. U říčanského sloupu není přesná okolnost vzniku doložena původní listinou.
Nejistý zůstává také autor a objednavatel. V místních materiálech se objevila domněnka, že dílo mohl nechat vztyčit správce uhříněveského panství. Jde však o pravděpodobný předpoklad, nikoli o potvrzený fakt. Právě tato otevřená otázka dodává památce další zajímavou vrstvu: víme, kdy přibližně vznikla a jaký měla význam, ale neznáme celý příběh jejího zadání.
Co vyprávějí sochařské detaily
Panna Maria stojí na zeměkouli obtočené hadem, který drží v tlamě jablko. Tento motiv odkazuje na vítězství nad prvotním hříchem. Sepjaté ruce, svatozář a zlacený povrch dávají soše slavnostní a nadčasový výraz.
Při bližším pohledu zaujme neobvyklý počet hvězd ve svatozáři. Říčanská socha jich má deset, přestože u tohoto typu zobrazení se obvykle očekává dvanáct. I takový detail ukazuje, že historickou památku stojí za to neprohlédnout jen z dálky, ale obejít ji a sledovat její symboly, reliéfy i členění soklu.
Na bočních stranách soklu jsou reliéfní erby a samotný podstavec doplňují pilíře s profilovanou římsou. Čtyři světci představují další důležitou součást celku a při fotografování vyniknou zejména jejich rozdílné atributy a detaily kamenné práce.
Proměny památky a návštěva dnes
Mariánský sloup prošel v roce 2014 náročnou obnovou, kterou vedl kamenosochař Bohumil Pánek. Obnovené dílo bylo požehnáno 5. října téhož roku. Díky tomu si monument zachoval svou výraznou podobu i pro další generace.
Sloup je volně přístupný na Masarykově náměstí v centru Říčan, bez návštěvní doby a vstupného. Jeho prohlídku lze spojit s návštěvou kostela svatého Petra a Pavla, Staré radnice a dalších historických míst v okolí. Nejlépe vyniknou zlacená socha, svatozář, zeměkoule s hadem a čtveřice světeckých postav.
Říčanský mariánský sloup není jen barokní ozdobou náměstí. Připomíná dobu obnovy po válečném zpustošení, odkazuje k pražskému monumentu s dramatickým osudem a zároveň zůstává svébytnou památkou města, jejíž některé kapitoly stále čekají na přesnější objasnění.