V základu jedné z věží Rokštejna archeologové objevili kostru novorozence. Jde o jeden z nejneobvyklejších nálezů spojených s touto zříceninou, jeho přesné datování ani okolnosti uložení však nejsou podle dostupných údajů jednoznačně objasněny. Není proto namístě automaticky mluvit o oběti nebo rituálu. Jisté je, že Rokštejn patří k nejvýznamnějším archeologicky zkoumaným hradním lokalitám na Vysočině.
Zřícenina leží na skalnaté kupě v záhybu říčky Brtnice, přibližně kilometr západně od Přímělkova. Nachází se v katastru Panské Lhoty a Přímělkova, které spadají pod město Brtnice. Na místě dnes návštěvník uvidí pozůstatky horního a dolního hradu, předhradí, věží, paláců, hradeb a parkánů. Areál je kulturní památkou a zároveň významnou archeologickou lokalitou.
Od malého sídla k rozsáhlému hradu
Rokštejn byl pravděpodobně založen ve druhé polovině 13. století, snad někdy po roce 1270. První písemná zmínka pochází z roku 1289. Nejstarší podoba hradu byla poměrně kompaktní: jádro o rozměrech přibližně 20 × 20 metrů obíhala hradba a jeho součástí byla hranolová věž, cisterna a zahloubený prostor patrně spojený s dřevěnou stavbou. Kamenný palác tehdy zřejmě ještě nestál.
Výrazná proměna přišla kolem poloviny 14. století, kdy hrad získal markrabě Jan Jindřich. Horní část se rozšířila přibližně na půdorys 23 × 29 metrů, přibyl trojpodlažní palác a nová vstupní věžice. Vznikl také dolní hrad s dalšími obrannými prvky. Na počátku 15. století byl areál rozdělen na horní a dolní část a za Valdštejnů se dále upravoval.
O technické úrovni tehdejšího sídla svědčí nález hypocaustu v dolním paláci. Tento systém využíval horký vzduch, který z topeniště proudil kanálky v podlaze a vytápěl místnosti. Rokštejn tak nebyl jen vojenským bodem, ale také obytným a správním zázemím, kde se odehrával běžný život středověké šlechty i jejího služebnictva.
Hrad, který zachránil archeologický výzkum
Archeologický výzkum začal v roce 1981 jako záchranná akce vyvolaná plánovanou výstavbou vodního díla Střížov. Záměr se neuskutečnil, výzkum však pokračoval. Od roku 1997 na něj navázal systematický projekt Ústavu archeologie a muzeologie Filozofické fakulty Masarykovy univerzity.
Archeologové nesledují pouze vývoj zdiva. Zajímá je také každodennost obyvatel, hospodářské vazby hradu a zaniklé středověké osady v okolní krajině. Od roku 2010 se proto soustředí i na hospodářské zázemí a širší historickou krajinu. V odborné bilanci z roku 2011 se uvádělo přibližně 2 000 odkrytých metrů čtverečních a dalších asi 750 metrů čtverečních určených k průzkumu. Tento údaj se vztahuje k tehdejšímu stavu výzkumu, nikoli k jeho dnešnímu konečnému rozsahu.
Kostky, dlaždice a stopy každodennosti
Rokštejn překvapuje množstvím drobných předmětů, které pomáhají rekonstruovat život na hradě. Z výzkumu pochází rozsáhlý soubor více než 160 hracích kostek z kosti nebo parohu. Byly objeveny během čtyřiceti výzkumných sezon a odborníci jej označují za mimořádný, v některých ohledech až světově unikátní.
Významné jsou také keramické dlaždice, mezi nimi reliéfní kusy s obrazovými motivy a symbolikou. Souvisely s několika stavebními úpravami a dokládají, že palácové prostory nebyly vybaveny pouze účelně. Nálezy mincí, zbraní, pohárů a dalších předmětů pak doplňují obraz fungování hradu, aniž by samy o sobě tvořily jednotnou návštěvnickou expozici.
Rokštejn pravděpodobně zanikl v souvislosti s husitskými válkami. Část areálu ale ještě nějakou dobu přežívala a nouzově se využívala přibližně do poloviny 15. století. Právě kombinace dochovaného zdiva a archeologických nálezů dává zřícenině její výjimečnost.
Tip na výlet z Brtnice
Zřícenina je podle aktuálních turistických informací volně přístupná po celý rok. V letní sezoně se mohou konat komentované prohlídky a za příznivých podmínek může být zpřístupněn také výstup na věž. Konkrétní režim je vhodné před cestou ověřit, stejně jako případné uzávěry jednotlivých částí.
Na Rokštejn lze vyrazit z Brtnice údolím podél řeky, případně z Přímělkova. V červnu 2026 byla otevřena druhá etapa cyklostezky Brtnice–Rokštejn. Úsek dlouhý 4,9 kilometru vede mimo frekventované silnice, přes pět dřevěných lávek a kolem odpočinkových přístřešků. Je vhodný pro pěší i cyklisty, přičemž konkrétní vhodnost trasy pro kočárky nebo různé typy kol závisí na aktuálním povrchu a počasí.
Výlet je možné spojit s návštěvou Brtnice, údolí řeky Brtnice nebo Přímělkova. Starší turistický itinerář uvádí okruh Brtnice–Rokštejn–Brtnice dlouhý přibližně 21,5 kilometru; vedení tras a značení se však mohou měnit. Na místě je třeba počítat s nerovným terénem a respektovat bezpečnostní pokyny. A pozor na záměnu: Rokštejn u Brtnice není hrad Roštejn u Telče.