V Městském Podorlickém pivovaru v Rychnově nad Kněžnou vede cesta piva z tanku přímo k výčepu. Propojuje je potrubí dlouhé přibližně dvanáct metrů a pivo se čepuje přes speciální dvouplášťovou pípu. Právě tento způsob podávání je jedním z důvodů, proč pivovar stojí za pozornost i při výletě do podhůří Orlických hor. Provozovatel uvádí, že jde o v Česku neobvyklé řešení; tvrzení o jeho výjimečnosti je ale vhodné brát jako informaci pivovaru.
Pivovar s historií od 16. století
Pivovarnictví má v Rychnově dlouhé kořeny. Podle historie zveřejněné pivovarem sahá jeho počátek do 16. století, kdy Kolowratská vrchnost přestavěla původní Trčkův zámek na pivovar. Výroba se v následujících staletích proměňovala spolu s vlastníky i technologiemi. Výraznou kapitolu představuje rodina Mikšových: Jan Mikš podnik od Kolowratů koupil v roce 1918 a následně jej modernizoval.
Po znárodnění v roce 1948 se však historie pivovaru začala ubírat jiným směrem. Výroba piva skončila v roce 1962 a objekt později sloužil jako sodovkárna. Rodině Mikšových byl areál navrácen v restituci roku 1993. Jeho obnova byla dokončena v roce 2008 a v červnu téhož roku vznikla společnost Městský Podorlický pivovar. Návrat vaření piva tak navázal na tradici, která byla na několik desetiletí přerušena.
Tankové pivo a několik vlastních značek
Dnešní pivovar nabízí více druhů piva, jejichž sestava se může měnit. Na jeho webu se objevují například Zilvar 10°, Kaštan 11°, Kněžna 12°, Kvardian 14° nebo Habrovák 15°. Názvy odkazují k místnímu prostředí a různým stupňovitostem; při návštěvě je proto nejlepší zjistit, které pivo je právě na čepu.
Čepování přímo z tanků propojuje výrobní část s pivním šenkem, který na pivovar bezprostředně navazuje. Nejde tedy jen o to, že pivo dorazí do podniku v tanku: rychnovský areál umožňuje podávat je krátkou cestou přímo od místa výroby. Pro návštěvníka je to konkrétní způsob, jak vnímat pivovar jako živý provoz, ne pouze jako historickou budovu.
Areál, který nabízí víc než pivo
Pivovar původně fungoval jako minipivovar s roční kapacitou tisíc hektolitrů. Provozovatel později uvádí navýšení kapacity na dva až dva a půl tisíce hektolitrů. Město Rychnov nad Kněžnou je podle historie na stránkách pivovaru menšinovým společníkem společnosti.
Historický přehled areálu zmiňuje také výrobu nealkoholických nápojů, pěstitelskou moštárnu a palírnu. Protože dostupnost jednotlivých provozů se může měnit, je rozumné si před cestou ověřit, co je právě otevřené. Pivní šenk má zveřejněný sezónní režim, obvykle od června do září od čtvrtka do soboty. Nejde však o záruku provozu v konkrétní den.
Exkurze zatím nejsou jistotou
Kdo by chtěl poznat výrobu zblízka, měl by počítat s tím, že exkurze jsou na kontaktní stránce pivovaru označené jako pozastavené z technických důvodů. Před plánováním návštěvy proto doporučujeme ověřit, zda se situace nezměnila. Prodejna a expedice bývá podle údajů provozovatele otevřena v pracovní dny, ale také zde se vyplatí zkontrolovat aktuální informace.
Městský Podorlický pivovar tak nabízí zajímavé spojení několika vrstev: dlouhé rychnovské pivovarnické historie, rodinného návratu k podniku i dnešního tankového čepování. I když se návštěvník nemusí dostat na prohlídku výroby, může být zastávka v areálu příležitostí poznat, jak se v jednom městě potkávají historická tradice a současný pivovarský provoz.