Monumentální průčelí, vysoký rizalit, trojúhelný tympanon a kamenný portál s balkonem – Schönbornský palác patří k nepřehlédnutelným stavbám Malé Strany. Stojí v ulici Tržiště, v samém srdci historické Prahy, a přestože jeho interiéry ani zahrada nejsou běžně přístupné, z ulice lze dobře vnímat jeho reprezentativní podobu. Objekt dnes využívá Velvyslanectví Spojených států amerických.
Palác, který vyrůstal z několika starších domů
Dnešní palác nevznikl najednou. Areál se rozvinul na místě pěti starších městských domů a sladovny. Jeho stavební vývoj tak připomíná pomyslný architektonický sendvič: uvnitř pozdější reprezentativní stavby zůstaly zachovány části renesančních konstrukcí, například klenby v přízemí.
Majetkové propojování jednotlivých částí probíhalo v 17. století. Po roce 1650 byla založena terasovitá zahrada a v letech 1659 až 1685 postupně vznikala dvorní křídla. Z původně nesourodého souboru domů se tak formovalo šlechtické sídlo s promyšlenou dispozicí. Areál zahrnuje hlavní uliční křídlo a tři boční části, které vytvářejí několik dvorů.
Barokní proměna a otázka autorství
Nejvýraznější zásah přišel mezi lety 1715 a 1718. Právě tehdy získal palác svou vrcholně barokní podobu, která je patrná především na hlavním průčelí. Střední část vystupuje v rizalitu a vrcholí tympanonem. Pod ním se nachází monumentální portál s balkonem, jenž stavbě dodává slavnostní měřítko.
Autorství této přestavby není v pramenech zcela jednoznačné. Odborná evidence ji spojuje především s Giovannim Santinim, uváděn je však také podíl Bartolomea Scottiho a Giovanniho Battisty Alliprandiho. Bezpečnější je proto hovořit o přestavbě připisované Santinimu a o možném spolupůsobení dalších barokních architektů.
Boční část fasády působí klidněji a hladší plochu oživuje půlkruhově zakončený vjezd s bosovanou edikulou. Pozornost si zaslouží také raně barokní vrata, ornamentálně zdobené dveře hlavního portálu, renesanční kované mříže a barevně pojednaný erb na průčelí.
Čestný dvůr, schodiště a zahrada na svahu
Vnitřní uspořádání paláce odpovídá potřebám reprezentativního sídla. Střední dvůr má charakter čestného dvora a vede k němu monumentální průjezd se sochařskou výzdobou atlasů. Právě takové prostory měly návštěvníka připravit na vstup do světa šlechtické okázalosti.
V přízemí se dochovaly prostory s renesančně působícími valenými klenbami. K významným částem interiéru patří také monumentální schodiště z počátku 18. století s pískovcovým zábradlím, barokní a rokokové štukové stropy, historické dveře i kamenná ostění.
Neméně důležitá je zahrada, která s palácem tvoří jeden kompoziční celek. Původně byla založena v duchu italské raně barokní zahrady. Později, po roce 1795, získala částečně krajinářský charakter. Terasy, opěrné zdi, schodiště a ovocný sad stoupají po svahu směrem k Petřínu. Na pohledové ose zahrady stojí gloriet, tedy barokní letohrádek, který uzavírá zahradní kompozici. K širšímu areálu patří také bývalá jízdárna vybudovaná na místě staršího viničního lisu.
Schönbornský, nebo Colloredovský palác?
V názvu stavby se odráží její spojení s rodem Schönbornů. V odborné literatuře se však lze setkat také s označením Colloredovský nebo Colloredo-Schönbornský palác. Rozdílné názvy souvisejí s proměnami vlastnických vztahů a s tím, jak jednotlivé prameny palác označují.
Dnes je objekt kulturní památkou a zároveň fungujícím diplomatickým areálem. To znamená, že interiéry, zahrada ani gloriet nejsou běžně otevřeny turistům s pevnou návštěvní dobou. Přístup je třeba případně ověřovat u Velvyslanectví USA a respektovat bezpečnostní režim ambasády.
Nejlepší možností, jak palác poznat bez vstupu, je zastavit se v ulici Tržiště a prohlédnout si jeho uliční průčelí. Vynikne zde kontrast mezi hladší boční fasádou a slavnostním středem s portálem, balkonem a tympanonem. Schönbornský palác tak i z veřejného prostoru ukazuje, jak dokázalo baroko proměnit starší městské domy v působivé šlechtické sídlo.