Na první pohled je kostel sv. Martina v Sedlčanech především historickou stavbou na Komenského náměstí. Jeho příběh ale spojuje dvě nečekané podoby: v neklidných dobách mohl jeho opevněný areál sloužit jako útočiště a uvnitř se zachovala rozsáhlá středověká nástěnná malba s průvodem Tří králů. Zaujme nejen náboženským námětem, ale také výpravnou scénou jezdců a koní v členité krajině.
Kostel, který měl i obrannou úlohu
Stavba kostela začala ve třetí čtvrtině 13. století. Po roce 1374 následovala přestavba spojená s rožmberskými kameníky, při níž se proměnil zejména presbytář. Právě jeho severní stěna se později stala místem, kde vznikla malba Tří králů.
Kostel nestál v minulosti stranou dění jen jako místo bohoslužeb. Areál obepínala hradba, která měla také dřevěné podsebití – konstrukci umožňující bránit prostor pod hradbou. V době ohrožení mohl opevněný areál nabídnout lidem útočiště. Z obranného vybavení se toho mnoho nedochovalo: velký požár v roce 1680 podsebití zničil a v roce 1860 byla stržena značná část vnější obranné zdi. Dnešní návštěvník tak vnímá spíše historickou stopu někdejšího opevnění než úplný obranný celek.
Jezdecká výprava na severní stěně
Nástěnná malba s klaněním Tří králů byla zaznamenána už při odkryvu v roce 1913. Později ji znovu odkryli a podrobněji zkoumali restaurátoři v letech 2014–2015. Po restaurování byla veřejnosti představena na podzim roku 2016.
Výjev je zasazený do hornaté krajiny. Dva králové přijíždějí na koních s početným doprovodem, zatímco nejstarší z nich klečí před Pannou Marií s Ježíškem. Tato ústřední část se dochovala jen ve fragmentech, přesto je patrné, jak velký prostor malíř věnoval jezdeckému průvodu, postavám i krajině. Právě množství koní a lidí a kompozice krajiny činí z malby pozoruhodné dílo, nejen ilustraci známého biblického příběhu.
Přesné datování fresky není ve všech odborných textech podáváno stejně. Bezpečné je označit ji za středověkou či gotickou malbu; konkrétní zařazení do určitého období je vhodné chápat jako odbornou interpretaci, nikoli jako zcela nesporný údaj.
Dvě malířské vrstvy vedle sebe
Průzkum odhalil také mladší figurální malbu Křtu Krista, datovanou rokem 1661. Při restaurátorských pracích se proto nešlo cestou úplné rekonstrukce jediné, nejstarší podoby stěny. Zachovány a prezentovány byly obě malířské vrstvy, které vypovídají o tom, jak se prostor kostela proměňoval a jak se k němu vracely různé generace.
To je na místě zajímavé i pro návštěvníka bez hlubší znalosti dějin umění: podoba, kterou dnes můžeme obdivovat, není jednoduchým návratem k jednomu „původnímu“ okamžiku. Je výsledkem pečlivého rozhodování, jak představit starší malbu a zároveň neodstranit pozdější historickou stopu.
Kříž, pověst a opatrnost
U kostela stojí kamenný kříž z roku 1728. S kostmi, které se s ním pojí, se vypráví pověst o husitských bojovnících. Jde však o místní tradici, nikoli o potvrzený historický závěr. Jako jiné možné vysvětlení se uvádějí oběti morových epidemií, které Sedlčany postihly v letech 1680 a 1712.
Kostel sv. Martina tak nabízí několik vrstev příběhu na poměrně malém prostoru: středověké stavitelství, zanikající obranné prvky, gotickou malbu i pozdější zásahy a místní vyprávění. Najdete ho na Komenského náměstí v Sedlčanech. Podle katalogu Arcibiskupství pražského není bezbariérově přístupný; možnost vstupu a aktuální informace je vhodné předem ověřit u místní farnosti.