V horní části Komáří dolinky, mezi Zaječím a Strmým vrchem, se ukrývá místo s názvem Sedm křížů. Leží přibližně čtyři kilometry západně od Javorníku v Olomouckém kraji a na první pohled nepůsobí nijak monumentálně. Návštěvník tu dnes najde především necelý metr vysoké torzo šedého kamenného kříže. Právě skromný pozůstatek, okolní les a příběhy, které se k němu vážou, však dávají lokalitě zvláštní atmosféru.
Co zůstalo na místě
Název Sedm křížů odkazuje na tradici, podle níž zde kdysi stálo sedm hrubě opracovaných kamenných křížů. Dochoval se pouze jediný, navíc jen v podobě nízkého torza se stopami kamenické práce. Není proto snadné představit si původní podobu celého památníku. O to výrazněji na návštěvníka působí kontrast mezi malým zbytkem kamene a velkým příběhem, který se kolem něj po generace vypráví.
V okolí jsou patrné také terénní pozůstatky valu a příkopů. Podle dostupných popisů mohou souviset s někdejším polním stanovištěm ze 17. století. Právě tyto náznaky připomínají, že Rychlebské hory nebyly v době třicetileté války jen odlehlou krajinou, ale také prostorem, kterým procházela vojska a kde mohlo docházet k menším střetům.
Pověst o sedmi švédských velitelích
Nejznámější vyprávění spojuje Sedm křížů s porážkou švédského vojska. Po bitvě se mělo sedm velitelů ukrýt v lesích. V obavě ze zajetí se údajně rozhodli ukončit život společně. Losem měl být vybrán nejmladší z nich, který nejprve usmrtil zbývajících šest a nakonec i sebe.
Podle legendy pak vojáci přes noc pohřbili své padlé spolubojovníky do společného hrobu, kterému se začalo říkat Mohyla mrtvých. Ráno měli pochovat také sedm velitelů a nad jejich hroby vztyčit kamenné kříže. Příběh tím ale nekončí. Místní lidé prý šest křížů odvezli a použili při zazdívání kostelů v Hošticích, Bílém Potoce a Javorníku-Vsi. Sedmý kříž se měl navzdory přemisťování opakovaně vracet na své původní místo.
Mezi doložitelnou minulostí a folklorem
Vyprávění o sebevraždě důstojníků, Mohyle mrtvých i putujícím kříži je třeba vnímat jako pověst, nikoli jako potvrzený historický záznam. Ke strašidelnému rázu lokality patří také motivy nočního troubení, bubnování, zjevování mrtvých vojáků nebo příběh nevěsty nejmladšího šlechtice. Ta se měla proměnit ve vlaštovku a každých sedm let navštěvovat hrob svého milého.
Určitou oporu pro souvislost oblasti s vojenskými událostmi 17. století mohou představovat archeologické nálezy. Jedna z reportáží Českého rozhlasu uvádí, že předměty získané pomocí detektorů mají naznačovat menší střetnutí ze 40. let 17. století a ústup švédských jednotek od Bílého Potoka směrem do Rychlebských hor. Samo o sobě to však neprokazuje, že právě zde došlo k události popsané v pověsti. Zajímavé místo tak zůstává na pomezí historické paměti, terénních stop a lidového vyprávění.
Výlet z Javorníku vede lesem
Sedm křížů je součástí zeleně značené turistické trasy. Přístup vede mimo jiné přes rozcestí Nad Travnou a poté klesá Komáří dolinkou podél Hraničního potoka. Pro náročnější turisty existuje okružní varianta z Javorníku přes Račí údolí, Travnou a Sedm křížů zpět do města. Měří přibližně 28 kilometrů a vede převážně po lesních cestách.
Na takový výlet je dobré vyrazit s dostatečnou zásobou vody a jídla, protože mimo Javorník jsou možnosti občerstvení omezené. Terén i délka trasy vyžadují pevnou obuv a rozumné plánování. Samotné místo nemá jednoznačnou poštovní adresu, proto je praktičtější hledat v mapě rozcestí Sedm křížů, zelené značení nebo ověřené souřadnice.
Výška lokality se v různých popisech mírně liší, přibližně se pohybuje kolem 470 až 477 metrů nad mořem. Důležitější než samotné číslo je ale zdejší klid a pocit odlehlosti. Kdo přijde k jedinému dochovanému kamennému torzu, neuvidí velkou památku s rozsáhlým zázemím. Uvidí však místo, kde se v krajině dochoval nepatrný doklad minulosti a kde se kolem něj po staletí vrství příběhy o válce, smrti a návratech.