Na Přilbovém vrchu nad Račím údolím se ukrývá hrad, o kterém se nedochovala jediná jistá písemná zpráva o původním jménu ani stavebníkovi. Název Rychleby je mnohem mladší a vznikl podle okolního pohoří. Přesto dokáže zřícenina vyprávět překvapivě mnoho – prostřednictvím zdiva, terénu a archeologických nálezů.
Hrad leží přibližně čtyři kilometry jihozápadně od Javorníku v Olomouckém kraji. Jeho poloha nebyla náhodná. Ze skalnatého a strmého výběžku mohl kontrolovat cestu vedoucí z Javorníku směrem ke Kladsku. Na protější straně údolí přitom stálo další opevněné místo, dnes známé jako Pustý zámek. Společně tvořily součást obranného systému Javornicka.
Středověká pevnost nad údolím
Vznik hradu se podle stavebního rozboru a nálezů klade do 13. století, případně na přelom 13. a 14. století. Přesné datum však známé není. Původní areál tvořilo hradní jádro s obvodovou hradbou, jednodílným palácem a mohutným bergfritem, tedy věží určenou především k obraně. Nechyběl parkán, příkop, val ani vstupní branská stavba. Později k hradbě přibyly další objekty.
Dnes návštěvník uvidí především torza budov, části obvodového a parkánového zdiva, zbytky věže a branské konstrukce. Některé partie ale nejsou pouze otiskem středověku. Na počátku 20. století se zde uskutečnily konzervační zásahy, při nichž byly vybrané zdi zpevněny cementem, znovu vyzděny nebo navýšeny. Původní strážní věž obrácená do údolí byla upravena na vyhlídku s točitým schodištěm.
Romantická zřícenina i archeologická otázka
Hrad pravděpodobně zanikl v 15. století, přesná příčina však zůstává nejasná. Někdy se jeho konec spojuje s husitským tažením, takové vysvětlení ale není spolehlivě doloženo. Právě absence písemných pramenů dává Rychlebům zvláštní charakter. Historici a archeologové zde musí minulost skládat z nálezů a stavebních stop, nikoli z jasného příběhu uloženého v kronikách.
Na začátku 20. století se o průzkum místa zasadil javornický rodák Bruno König. Při výzkumu v letech 1901 a 1902 se našly keramické i železné předměty, které se staly základem pozdějšího javornického muzea. Archeologický průzkum v roce 1998 pak zaznamenal další množství keramických zlomků, ty však tehdy nebyly zpracovány. Část starších nálezů se navíc ztratila nebo byla odvezena do muzea v polské Nyse.
Zelený rytíř a had se zlatým klíčem
Vědecky opatrný příběh hradu doplňuje lidová tradice. Podle pověsti se Rychleb zmocnil loupeživý Zelený rytíř, který v zelené zbroji věznil své odpůrce. Dívku odmítající jeho nabídku k sňatku měl proměnit v hada. Ten pak se zlatým klíčem střeží poklad ukrytý v podzemí hradu.
Vyprávění existuje v několika podobách. V jedné z nich vystupuje rytíř Černot, starý strážce a chudý tovaryš, který se pokouší získat klíč od zakleté bytosti. Jde samozřejmě o folklorní motiv, nikoli o historicky potvrzenou událost. K atmosféře zarostlé zříceniny však podobné příběhy patří stejně jako výhled do údolí.
Výlet z Javorníku do Račího údolí
Nejčastější přístup vede z Javorníku po červené turistické značce a naučné stezce Rychlebskými horami. Trasa prochází zámeckým parkem kolem Jánského Vrchu, pokračuje kolem vodárny a míří k Račímu údolí a hradu. Výlet lze spojit s návštěvou kaple a pramene u svatého Antonína nebo se zastávkou u skalní vyhlídky Čertovy kazatelny.
Rychleby nejsou klasicky provozovaným hradem s pokladnou a pravidelnými prohlídkami. Jde o volně přístupnou zříceninu v lesním terénu, kde je třeba počítat s nerovným povrchem, příkopy a dochovaným zdivem. Lokalita má archeologickou hodnotu, proto není vhodné kopat, odnášet případné nálezy ani zasahovat do konstrukcí. Právě v tom spočívá kouzlo místa: návštěvník zde neprochází hotovou expozicí, ale skutečnou krajinou, v níž minulost zůstává zčásti záhadou.