Úzká puklina v pískovci a pověst o jednom z nejvýznamnějších českých myslitelů. Skrýše ve svahu Zvičinského hřbetu spojují přírodní zajímavost s příběhem, který se předává po generace: právě tady se měl Jan Amos Komenský ukrývat před pronásledováním. Jisté je, že pobýval v nedaleké Bílé Třemešné. Zda se skutečně schovával v některé z místních jeskyní, doloženo není.
Dvě pukliny v pískovci
Skrýše tvoří dvě úzké puklinové jeskyně ve svrchnokřídových pískovcích Zvičinského hřbetu. Nejde o rozlehlé podzemní prostory známé z krasových oblastí, ale o menší útvary, kterým se říká pseudokrasové. Jejich podoba souvisí s puklinami v pískovcovém masivu; právě ty vytvořily úzké vstupy a prostory, které lákají k prozkoumání.
Větší z jeskyní má podle odborného zoologického popisu délku 26 metrů a místy dosahuje výšky až šesti metrů. Její vstup leží při vrcholu hřbetu a je velmi úzký. V některých popisech se objevuje také délka 28,5 metru, takže přesný údaj není vhodné považovat za nesporný. Menší jeskyně se nachází přibližně třicet metrů od větší. Odborná studie uváděla, že její vstup byl v roce 2004 zasypán kameny; současný stav z tohoto údaje určit nelze.
Komenský: doložený pobyt a místní pověst
Komenský pobýval v Bílé Třemešné v letech 1626 až 1628. V období před odchodem do exilu působil v podkrkonošském prostředí a právě jeho přítomnost v obci dala vzniknout spojení s nedalekými Skrýšemi. Podle pověsti v nich měl hledat úkryt.
Je dobré oddělit dvě roviny příběhu. Komenského pobyt v Bílé Třemešné je doložený, zatímco konkrétní ukrývání v jeskyních zůstává tradicí. I bez jistoty, že do nich Komenský vstoupil, je tato pověst součástí místního vyprávění a dává výletu další rozměr. V Bílé Třemešné lze navštívit také Památník Jana Amose Komenského a spojit tak přírodní zastavení s připomínkou jeho života.
Tiché útočiště netopýrů
Skrýše nejsou jen geologickou zajímavostí. Odborná studie je popisuje také jako zimoviště netopýrů. Zaznamenán tu byl zejména vrápenec malý, dále netopýr severní a netopýr ušatý. Pro tyto živočichy je klid během zimování důležitý, a proto je vhodné jeskyně pozorovat především zvenčí a nevstupovat do nich tak, aby docházelo k rušení.
Úzký vstup navíc znamená, že nejde o místo uzpůsobené pohodlné prohlídce. Jeho kouzlo spočívá spíš v představě, jak v pískovcové stěně vznikl nenápadný prostor a jak se k němu časem připojil příběh o Komenském. Návštěva může být krátká, ale nabízí několik důvodů, proč se na chvíli zastavit: přírodní útvar, místní tradici i živé obyvatele jeskyní.
Výlet z Bílé Třemešné
Turistické popisy umisťují Skrýše přibližně 1,5 kilometru jižně od Bílé Třemešné, ve svahu Zvičinského hřbetu. K lokalitě se uvádí žlutá turistická značka. Před cestou je rozumné ověřit si aktuální průběh trasy a počítat s tím, že samotné jeskyně nejsou běžně přístupnou atrakcí s upraveným zázemím.
Skrýše tak dobře zapadnou do klidného výletu v okolí obce: nejprve krátká cesta krajinou, potom zastavení u pískovcových puklin a případně návštěva Komenského památníku. Místo nepůsobí okázale. Právě v tom je jeho půvab — stačí vědět, na co se dívat, a připomenout si, že vedle doložené historie tu žije také příběh, který si krajina uchovala po svém.