Jeden smrk, který se ve výšce několika metrů rozděloval do tří samostatných kmenů. Tak vypadal památný Troják v lese Lány v plzeňském boleveckém polesí, než ho v roce 2021 poškodil silný vítr. Dva kmeny tehdy spadly a zbytek stromu zůstal na místě jako torzo.
Smrk se třemi kmeny
Troják byl smrkem ztepilým a jeho neobvyklý tvar se začínal rýsovat přibližně 2,5 metru nad zemí. Odtud vyrůstaly tři přímé kmeny, které společně tvořily jediný strom. Před poškozením dosahoval podle městského přehledu výšky 38 metrů a obvod jeho kmene činil 3,44 metru.
Právě vzrůst byl důvodem, proč byl strom v roce 1987 vyhlášen památným. Ochrana se vztahovala také na okolí kmene, a to v okruhu deseti metrů. Troják tak nebyl zajímavý jen pro svůj tvar, ale představoval i strom, jehož význam město výslovně uznalo.
Po vichřici zůstalo torzo
V roce 2021 silný vítr kmen rozlomil a dva ze tří vrcholových kmenů padly. Zpráva města uvádí pouze rok; datum 21. října se objevuje u fotografie pořízené týden po poškození, nikoli jako samostatně potvrzený přesný den události. Torzo bylo ponecháno v lese.
Dnešní Troják je proto jiným místem než strom popisovaný ve starších turistických materiálech. Údaj o výšce 38 metrů i obraz tří stojících kmenů patří k jeho někdejší podobě. Návštěva může nabídnout také zastavení nad tím, jak se mění přírodní památka, když ji zasáhne počasí. Ponechané torzo zachovává na místě stopu někdejšího stromu; konkrétní důvod, proč nebylo odstraněno, ale dostupné údaje neupřesňují.
Stáří zůstává odhadem
Také věk Trojáku se v různých přehledech uvádí odlišně. Městské informace zmiňují téměř 160 let, jinde v evidenční tabulce uvádějí 130 let a turistický podklad pracuje s přibližně 140 lety. Přesné číslo proto nelze bezpečně určit; rozumné je mluvit o odhadu zhruba 130 až 160 let.
Starší popisy připomínají také čarověník, zvláštní útvar na vrcholu jedné z korun. Po pádu dvou kmenů však není doloženo, zda je stále možné jej spatřit. Jde tedy o zajímavost z dřívější podoby stromu, ne o jistotu pro dnešní návštěvníky.
Zastávka na Sigmondově naučné stezce
K Trojáku vede Sigmondova naučná stezka, přibližně sedmikilometrový okruh boleveckými lesy. Začít lze u konečné tramvaje číslo 4 na Košutce nebo u konečné tramvaje číslo 1 v Bolevci. Pěší trasa podle místního spolku zabere zhruba dvě až tři hodiny; její průběh a stav cest je vhodné ověřit přímo na místě.
Stezka propojuje Troják s dalšími zastaveními, mezi něž patří přírodní rezervace Petrovka, Kolomazná pec nebo Kamenný rybník. Návštěva tak nemusí být jen cestou za jedním stromem: nabízí možnost poznat více podob boleveckých lesů během jediného výletu. Troják přitom zůstává připomínkou, že přírodní zajímavosti nejsou neměnné exponáty, ale součást krajiny, která se vyvíjí i pod vlivem prudkého počasí.