Na Šontálu dnes nečekají mohutné hradby ani snadno rozpoznatelná zřícenina. Někdejší hrad na skalnatém ostrohu jižně od Krásného Údolí připomínají především nerovnosti v terénu, příkop a drobné zbytky stavebního kamene. Právě v tom spočívá jeho půvab: návštěvník si musí středověké sídlo skládat z nenápadných stop, které zůstaly v krajině.
Místo leží nad Černošínským potokem, který ostroh obtéká ze tří stran. Krásné Údolí je zde místní částí obce Černošín v Plzeňském kraji. Nejde tedy o stejnojmenné město v Karlovarském kraji, s nímž by se název mohl snadno zaměnit.
O hradu víme jen z několika zpráv
Šontál se v písemných pramenech objevuje roku 1379. Jako jeho první známý držitel je uváděn Kavan, o němž se však další podrobnosti nedochovaly. Záznamy tak dávají jen stručný obrys dějin a neumožňují spolehlivě popsat, kdo hrad založil ani jak se jeho držitelé střídali.
V 15. století je se Šontálem spojován Jan Lička ze Šontálu. Prameny ho uvádějí jako hejtmana na Krasíkově, ale jeho rodinné vazby na Kavana ani na Zádubské ze Šontálu nejsou jisté. U tak malého a málo písemně doloženého sídla je proto důležité odlišovat to, co prameny skutečně říkají, od pozdějších domněnek.
Podle města Černošín vznikl hrad ve 14. století a patrně sloužil jen do poloviny století následujícího. Zádubští ze Šontálu tehdy získali nedalekou tvrz Zádub a původní hrad opustili. Přesný rok zániku ale znám není. Zpráva z roku 1544, která zmiňuje pustou ves Šontál mezi dalšími opuštěnými vesnicemi panství Třebel, vypovídá o stavu vsi, nikoli přímo o datu, kdy zanikl hrad.
Obdélné sídlo na chráněném ostrohu
Hrad měl jednoduchou obdélnou dispozici. Jeho jádro zabíralo vyšší severní část ostrohu, zatímco předhradí od něj odděloval příkop. Přicházelo se od východu, kde se nacházelo místo někdejší brány. Poloha nad potokem poskytovala přirozenou ochranu ze tří stran; zbylý přístupový směr bylo možné kontrolovat.
Při prohlídce lokality je užitečné vnímat celý tvar ostrohu, nejen hledat zbytky zdiva. Příkop a vyvýšená cesta, která přes něj vedla, napovídají, kudy se do hradu vstupovalo a jak byly jeho části uspořádané. V terénu se uvádějí také prohlubně po zaniklých objektech, vpadliny a podlouhlá sníženina. Drobné relikty kamene jsou skromné, ale společně s terénními tvary pomáhají představit si místo jako někdejší opevněné sídlo.
Co hledat při návštěvě
Šontál je dnes zarostlá terénní lokalita, nikoli upravená zřícenina s návštěvnickým zázemím. Nečekejte proto přehledné nádvoří ani výrazné zdi. Nejzajímavější může být samotné čtení krajiny: vyvýšená část ostrohu, příkop a nenápadné změny v jeho povrchu. Zaniklý hrad je podle města Černošín kulturní památkou.
Před cestou je vhodné ověřit aktuální stav přístupových cest i možnost vstupu. Starší průvodcovské informace uvádějí lokalitu jako volně přístupnou, nemusí však odpovídat dnešním podmínkám. S ohledem na zarostlý terén se hodí pevná obuv a opatrnost při pohybu v okolí prohlubní.
Šontál nenabízí snadno čitelnou hradní siluetu. Jeho příběh je rozptýlený mezi několika středověkými zmínkami a stopami v zemi. Právě proto může být zajímavou zastávkou pro ty, kdo při poznávání regionu nehledají jen zachovalé památky, ale také místa, kde se minulost ukazuje tišeji — v podobě ostrohu, příkopu a krajiny, která si někdejší sídlo stále pamatuje.