Nejvýraznějšími obyvateli Stodoly krásných krámů nejsou staré stroje ani rádia, ale figuríny v životní velikosti. Zpodobňují například místního kováře Václava Pavlíčka, řezníka Kulíka, ševce Pleskače nebo pumpaře Musila. Díky nim získávají vystavené nástroje a dílny konkrétní tvář a návštěvník si snadněji představí, kdo s nimi ve Vepříkově skutečně pracoval.
Muzeum, které vyrostlo ze sběratelské vášně
Za vznikem muzea stojí manželé Jaroslav a Jaroslava Stehnovi. Jaroslava Stehnová po dlouhá léta shromažďovala staré předměty a některé z nich také proměňovala v nové exponáty nebo figuríny. Sbírka postupně narostla natolik, že pro ni bylo potřeba najít větší prostor. Obec poskytla stodolu a dobrovolníci ji upravili tak, aby mohla sloužit veřejnosti.
Stodola krásných krámů vznikla v roce 2009 a dodnes ji udržuje třináctičlenný spolek. Její kouzlo spočívá mimo jiné v tom, že nepůsobí jako anonymní depozitář. Mnohé předměty jsou spojené s Vepříkovem a jeho obyvateli, takže návštěva připomíná spíše procházku pamětí jedné obce než klasickou muzejní expozici.
Od zemědělských strojů po školní lavice
V přízemí čekají především předměty spojené se zemědělstvím. Mezi neobvyklé exponáty patří zemědělské logaritmické pravítko, které mělo hospodářům pomáhat při určování termínu narození telete. K vidění jsou také pomůcky pro svazování otýpek a další vybavení připomínající dobu, kdy byla práce na poli mnohem více závislá na ručních nástrojích a jednoduchých mechanismech.
Patro je rozdělené do tematických koutků. Návštěvník tu najde řeznické, kovářské, ševcovské a holičské řemeslo, školní část s dřevěnými lavicemi, sportovní vybavení i sbírku rádií a domácích elektrických přístrojů. Nechybí starý slabikář, osobní písanka Jaroslavy Stehnové, vysavač Lux, kuchyňský hnětač, šlehač ze šedesátých let nebo starší inhalátor.
Expozice připomíná také venkovské domácnosti s kredencemi a náboženskými obrázky, truhlářskou dílnu nebo podobu řeznictví. Mezi kuriózní předměty patří dřevěná pračka na kliku, přístroj na pražení kávy, stará fotoaparátová a rozhlasová technika, žehličky či budíky. Provozovatelé uvádějí, že sbírka zachycuje předměty od 15. století až po nedávnou minulost; jednotlivé exponáty však pocházejí z různých období.
Figuríny z hasičských laviček
Příběh muzea dobře vystihuje způsob, jakým jeho exponáty vznikaly. Figuríny a makety Jaroslava Stehnová vytvářela mimo jiné z vyřazených dřevěných laviček z místní hasičské zbrojnice. Z obyčejného materiálu tak vznikly postavy, které dnes představují dávné profese i konkrétní sousedy. Je to příklad místní svépomoci, tvořivosti a ochoty dát starým věcem další využití.
Stodola ovšem není určena jen k tichému prohlížení. Děti i senioři se podle průvodců mohou svézt na dřevěném koni a návštěvníci si mohou vyrazit vlastní pamětní minci v podobě vepříkovského vepříka. Právě tyto drobné interaktivní prvky pomáhají přiblížit minulost i těm, pro které by samotná sbírka nástrojů a přístrojů mohla být příliš vzdálená.
Výlet do Vepříkova je potřeba naplánovat
Stodola krásných krámů stojí naproti hostinci ve Vepříkově. Nejde o muzeum s běžnou pevnou otevírací dobou, proto je vhodné domluvit si návštěvu předem telefonicky. Aktuální informace provozovatel uvádí pro prohlídky po telefonické domluvě během týdne i o víkendech, přičemž v některé dny jsou možné pouze odpolední termíny. Kontakty se mohou měnit, a vyplatí se je před cestou ověřit přímo u muzea.
Vstupné je dobrovolné. Na prohlídku je dobré vyhradit přibližně dvě hodiny, při podrobnějším výkladu však může návštěva trvat i déle. Spolek pořádá také doprovodné akce, například velikonoční výstavy s ukázkami řemesel a prodejem regionálních výrobků. Vepříkovská stodola tak není jen místem, kde se odkládají staré věci. Je živým portrétem venkova, který ukazuje, jak se dříve bydlelo, pracovalo, učilo i odpočívalo.