Nejstarší stopa po dnešní Chotěboři se skrývá v místě, kde stojí kostel sv. Jakuba Staršího. Už ve 12. století tu byla pozdně románská kaple. Přesný rok jejího založení ani položení základního kamene známý není, její existence však dokládá, že zdejší lokalita měla sakrální význam dávno před podobou kostela, kterou známe dnes.
Od kaple k cisterciáckému proboštství
Význam místa vzrostl ve 13. století. Roku 1265 věnoval Smil z Lichtenburka kapli žďárskému cisterciáckému klášteru. O dva roky později do Chotěboře přišli tři řeholníci a vzniklo zde proboštství. Malý klášter vyrostl roku 1273 v prostoru dnešního farního dvora.
Cisterciácká přítomnost nebyla důležitá jen pro duchovní život. S klášterem se pojila také péče o lidi v nouzi: roku 1303 bylo požádáno o zřízení chudobince, který se později proměnil v špitál. Klášter zanikl pravděpodobně za husitských válek. Řeholníci Chotěboř opustili roku 1421.
Kaple se mezitím proměňovala ve farní kostel. Ve druhé polovině 14. století byla přestavována v gotickém slohu. Úřad plebánie je doložen od roku 1350 a jako farní se kostel označuje od roku 1384. Z tehdejší stavby se zachovala část severní stěny lodi a kvádrová věž. Dochované úlomky románského a raně gotického zdiva jsou dnes uloženy v Městském muzeu Chotěboř.
Stavba poznamenaná požáry
Dějiny kostela opakovaně určovaly požáry. Poškozen byl už roku 1635 a další velké požáry následovaly v letech 1692, 1740, 1800 a 1832. Oheň v roce 1740 zasáhl také přilehlý hřbitov, kde shořely dřevěné kříže. Pohřbívalo se zde až do roku 1854. V severovýchodním rohu hřbitova stávala barokní kostnice, kterou po požáru roku 1832 zbořili.
Výraznou proměnu přinesla přestavba v letech 1894–1895. Kostel tehdy získal převážně pseudogotickou podobu a dnešní stavba je dvoulodní. Starší části však nezmizely: vedle věže a severní stěny lodi zůstaly zachovány i úseky dalších zdí. Na jedné stavbě se tak potkávají vrstvy, které připomínají její románské, gotické i novodobější dějiny.
Příběhy ukryté v interiéru
Pozornost si zaslouží i drobnější památky uvnitř kostela. Cínová křtitelnice pochází z roku 1524 a je připisována kutnohorskému zvonaři Ondřeji Ptáčkovi. Ve stěnách jsou osazeny kamenné renesanční náhrobky z konce 16. a počátku 17. století. Nejde tedy jen o stavbu, která vypráví o proměnách architektury, ale také o místo uchovávající památku na zdejší obyvatele.
Kostel sv. Jakuba Staršího stojí na adrese Trčků z Lípy 61 v Chotěboři. Prohlídku interiéru mimo bohoslužby nelze z dostupných informací potvrdit, proto je vhodné se před návštěvou obrátit na farnost. Také aktuální časy bohoslužeb je dobré ověřit předem. I při pohledu zvenčí však kostel připomíná, že příběh města se neodehrává jen na náměstích: jeho důležitou stopou je i místo, které po staletí sloužilo duchovnímu životu i péči o potřebné.