Čtyři stříbrné groše u ruky, tělo uložené na břiše a hrob mimo tehdejší hřbitov. Nález z Hrádku nad Nisou nabízí silný obraz, ale ne jednoduchou odpověď. Středověký muž, kterému se říká vampýr Tobiáš, je dnes hlavním tématem expozice v Bráně Trojzemí. Návštěvníci tu uvidí nejen jeho kostru, ale také rekonstrukci místa, kde byla před lety nalezena.
Hrob ukrytý pod ulicí
Archeologové odkryli kostru v březnu 2010 v Kostelní ulici. Záchranný výzkum souvisel s revitalizací centra města a ukázal, že hrob ležel mělce pod povrchem. Muž nebyl pohřben na tehdejším hřbitově a jeho tělo spočívalo neobvyklým způsobem – na břiše.
Právě spojení těchto okolností vedlo k úvahám, zda nešlo o pohřební postup, který měl zemřelému zabránit v návratu. Taková představa je poutavá a odtud pochází i označení vampýr. Je ale důležité oddělit interpretaci od toho, co lze doložit: archeologové znají polohu těla a okolnosti nálezu, skutečný důvod uložení neznají. Stejně tak neznáme mužovo jméno. Tobiáš je přezdívka, nikoli ověřená totožnost.
Čtyři groše a datování do 14. století
U levé ruky ležely čtyři stříbrné pražské groše z doby Jana Lucemburského. Mince jsou důležitou stopou pro datování hrobu do 14. století. Samy o sobě však nevysvětlují, proč byl muž pohřben právě na tomto místě ani proč ležel tváří k zemi. Jsou jedním z dílků skládačky, ne hotovým příběhem.
Nová expozice TOBIAS, otevřená 12. června 2025, se snaží propojit nálezovou situaci s výsledky dalšího zkoumání. V prvním patře Brány Trojzemí je prostor uspořádán jako replika místa, kde archeologové kostru odkryli. Návštěvník tak může lépe vnímat, jak hrob vypadal v souvislosti s okolím, místo aby se setkal jen s odděleným vystaveným předmětem. Informační tabule přibližují také postupy zkoumání a to, co z nich lze vyčíst.
Co prozradily kosti a genetika
Podle údajů městského průvodce byl muž vysoký přibližně 170 centimetrů a zemřel asi ve věku 51 let, pravděpodobně na jaře. Analýza DNA potvrdila, že šlo o muže. Haplotyp jeho Y-chromozomu ukazuje na původ otcovské rodové linie v oblasti dnešní Albánie. To však neznamená, že známe jeho místo narození nebo národnost.
Dostupné analýzy naznačují také, že většinu života nestrávil v Hrádku. Pokud pobýval v Čechách, mohl žít na Vysočině. I tyto závěry je třeba chápat jako indicie, nikoli jako úplný životopis. Z kostry a genetických stop lze sestavit některé obrysy, ale řada podstatných otázek zůstává bez odpovědi: kdo muž byl, jak se do regionu dostal a proč skončil v neobvyklém hrobě.
Nová podoba expozice v Bráně Trojzemí
Současná instalace nahradila starší expozici, kterou poškodily nevhodné klimatické podmínky a následně ji uzavřeli. Novou podobu vytvořil výtvarník Stefan Shamylijan. Její přínos spočívá v tom, že vedle přitažlivého označení „vampýr“ ukazuje i hranice toho, co o nálezu skutečně víme. Tajemství tu není třeba uměle doplňovat; vyplývá už ze samotného rozporu mezi nezvyklým pohřbem a nedostatkem jistých odpovědí.
Brána Trojzemí na Horním náměstí 71 je výstavním a koordinačním centrem s místním muzeem a galerií. Expozice o Tobiášovi se nachází v prvním patře. Před návštěvou je vhodné ověřit aktuální otevírací dobu i podmínky vstupu přímo u centra, protože se mohou měnit. Pro zájemce o historii je to příležitost setkat se s archeologickým nálezem nejen jako s kuriozitou, ale také jako s příkladem toho, jak pečlivě se skládá minulost z neúplných stop.