Jen málokde v Česku stojí dvě tak odlišná historická prostředí tak blízko sebe. V Třebíči se vedle židovské čtvrti s úzkými uličkami a synagogami tyčí bazilika sv. Prokopa. Společně se starým židovským hřbitovem tvoří památku zapsanou na Seznam světového dědictví UNESCO v roce 2003. Její význam nespočívá jen v jednotlivých stavbách, ale také v příběhu dlouhodobého soužití židovské a křesťanské kultury.
UNESCO jako jeden historický celek
Oficiální název třebíčské památky zní Židovská čtvrť a bazilika sv. Prokopa v Třebíči. Zápis zahrnuje tři části: židovskou čtvrť, židovský hřbitov a baziliku. Právě jejich propojení dává návštěvě zvláštní smysl. Na jedné straně se člověk prochází místem, kde se odehrával každodenní život židovské komunity, na druhé poznává významnou křesťanskou stavbu spojenou s benediktinským klášterem.
UNESCO oceňuje Třebíč jako svědectví výměny hodnot mezi oběma kulturami během staletí. Židovská čtvrť navíc patří k výjimečným dokladům tradic židovské diaspory ve střední Evropě. Nejde tedy o soubor památek, který by působil jako muzeum bez vztahu k městu. Jeho hodnotu vytváří také dochované prostředí a vazby mezi jednotlivými místy.
Ulice, které zachovaly podobu čtvrti
Židovská čtvrť se rozvíjela podél řeky Jihlavy a dodnes si uchovala původní půdorys i charakteristické uspořádání ulic. Při procházce stojí za to všímat si nejen výrazných památek, ale i domů a jejich někdejšího využití. Typické bylo spojení obchodu nebo dílny v přízemí s bydlením ve vyšších patrech. Zástavba tak připomíná, že čtvrť byla především místem každodenního života.
Dochovalo se zde více než sto staveb. Patří k nim dvě synagogy, obecní dům, dům rabína, chudobinec, nemocnice i škola. Jednou z nejvýraznějších zastávek je Zadní synagoga. Je důležitou součástí židovské čtvrti, sama však není samostatnou položkou zápisu UNESCO. K návštěvě se nabízí také Dům Seligmanna Bauera, jehož expozice přibližuje podobu někdejšího židovského obchodu a domácnosti.
Prohlídkové okruhy mohou spojit synagogu, dům i procházku čtvrtí, případně také návštěvu hřbitova. Čtvrť samotná je volně přístupná, takže si její uličky lze projít i vlastním tempem.
Bazilika s románskými i gotickými prvky
Bazilika sv. Prokopa vznikala v první polovině 13. století jako součást benediktinského kláštera. Její architektura propojuje románské a gotické prvky a nabízí několik pozoruhodných detailů: nástěnné malby v opatské kapli, románskou rozetu nebo kryptu, jejíž klenbu podpírá padesát sloupů.
Dějiny stavby nebyly pouze sakrální. Baziliku poškodilo obléhání Třebíče v roce 1468 a v pozdějších obdobích sloužila také světským účelům — mimo jiné jako konírna, sýpka a pivovar. Po obnově za Valdštejnů se vrátila k náboženskému využití. Tyto proměny dodávají návštěvě další vrstvu: dnešní podoba stavby v sobě nese nejen středověké umělecké ambice, ale i stopy pozdějšího, velmi praktického využívání.
Hřbitov za návrším a tip na návštěvu
Židovský hřbitov leží za návrším mimo vlastní čtvrť. Jeho starší část pochází z 15. století, mladší z 19. století a nachází se zde přibližně čtyři tisíce náhrobků. Návštěva hřbitova rozšiřuje obraz židovské historie v Třebíči: od živého městského prostředí se přesouvá k místu, které uchovává paměť generací.
Pro první seznámení s třebíčským UNESCO se vyplatí spojit komentovanou prohlídku Zadní synagogy a Domu Seligmanna Bauera s volnou procházkou čtvrtí a návštěvou baziliky. Prohlídky baziliky i synagogy se mohou měnit podle sezony a bohoslužeb, proto je vhodné před cestou ověřit aktuální možnosti. Na celý zážitek je dobré vyhradit dostatek času: Třebíč se nejlépe poznává postupně, při přecházení mezi místy, která společně skládají obraz města.