Na první pohled může Třípanský sloup působit jako drobná památka ukrytá v lese. Jeho význam je však mnohem větší než jeho dnešní rozměry. Právě tady se v minulosti stýkaly hranice českokamenického, tolštejnského, respektive tolštejnsko-rumburského, a zákupského panství. Trojboký kámen tak připomíná dobu, kdy byla krajina rozdělena mezi vrchnosti a hranice měly podobu kamenných mezníků.
Hraničník u staré cesty
Třípanský sloup se nachází v Lužických horách v širší oblasti Rozhledu, pod Jelení skálou a poblíž Konopáče. V turistických popisech se proto můžeme setkat s různými označeními místa. Administrativně jde o katastrální území a osadu Rozhled, která je součástí Jiřetína pod Jedlovou v Ústeckém kraji, nikoli o území Kytlic.
Památka stojí u historické Staré pražské cesty. Ta spojovala české vnitrozemí s oblastí Lužice a po staletí sloužila lidem, kteří krajinou procházeli za obchodem, prací i správními záležitostmi. Hraniční sloup tak nebyl umístěn náhodně. Měl být viditelným bodem v terénu a připomínat, kde končilo jedno panství a začínalo druhé.
Podle historických údajů mohl být sloup vztyčen 29. července 1705 na místě ještě staršího hraničního kamene, známého jako Červený sloup. Datum je ovšem třeba brát jako údaj, který není zcela bezpečně doložen. Jisté je, že sloup zachycuje mapa z roku 1745, vzniklá v souvislosti se sporem o hranice panství.
Tři strany a tři erby
Původní hraničník měl přibližně dva metry a jeho těleso bylo trojboké. Zaoblené hrany a mírně dovnitř prohnuté strany mu dávaly podobu, která se lišila od běžných jednoduchých mezníků. Každá ze tří stran směřovala k území jednoho z panství a původně ji doplňoval příslušný erb.
Na výrobu původního sloupu posloužil tvrdý milštejnský křemenec. Tato hornina se v okolí využívala také k výrobě mlýnských kamenů. Do dnešních dnů se však původní těleso nedochovalo. Při opravě v roce 1927 už sloupu chyběla hlavice s erby a na podzim roku 1999 bylo jeho torzo odcizeno. Na místě zůstal pouze čtvercový pískovcový základ.
Právě ten se stal důležitým bodem při obnově. V červenci 2016 zde vznikla zmenšená kopie původního objektu. Nový sloup byl vytesán z pískovce a doplněn trojicí erbů vytvořených podle heraldického návrhu. Jejich natočení připomíná někdejší směřování ke třem panstvím. Obnova vzešla z iniciativy Karla Steina z Děčína a spolku Drobné památky severních Čech; podle spolku se na ní podílely také Lesy České republiky jako vlastník pozemku.
Krátká odbočka při výletu
Třípanský sloup je vhodným cílem pro každého, kdo má rád místa, kde se historie propojuje s krajinou. K památce vede žlutě značená trasa mezi železniční stanicí Jedlová a Novou Hutí. Od nádraží Jedlová je podle turistického popisu vzdálena necelých deset minut chůze, takže může být příjemným krátkým zastavením i součástí delšího výletu.
Trasa umožňuje spojit návštěvu sloupu s cestou přes Konopáč, okolí Jelení skály nebo s výstupem na Jedlovou. Lesní prostředí Lužických hor přitom není jen kulisou. Společně se skalními útvary, starou cestou a dalšími drobnými památkami vytváří krajinu, v níž lze minulost číst přímo v terénu.
Malý monument s velkým příběhem
Třípanský sloup je veden jako architektizované sochařské dílo v seznamu kulturních památek. Jeho hodnota nespočívá v okázalosti, ale v příběhu, který se podařilo zachovat navzdory ztrátě původního kamene. Tři erby na obnoveném sloupu připomínají správní uspořádání, které už dávno zaniklo, zatímco cesta a lesní reliéf zůstávají součástí dnešní krajiny.
Při návštěvě je dobré vnímat nejen samotnou kopii, ale i dochovaný pískovcový fundament a polohu u historické komunikace. Památka leží v Chráněné krajinné oblasti Lužické hory, proto je vhodné držet se značených cest, nerozdělávat oheň a respektovat klid lesního prostředí. Právě nenápadná zastavení tohoto typu ukazují, že poznávání českých regionů nemusí vést jen k velkým hradům a rozhlednám.