Na pražském Újezdě stojí areál, který v sobě spojuje několik na první pohled nesourodých světů. Historický Michnovský palác, honosné sídlo šlechtice ze 17. století, se tu propojuje s moderními sportovními stavbami první republiky. Právě zde vznikl Tyršův dům, ústřední sídlo Sokola a jedno z nejzajímavějších míst Malé Strany.
Od viničního domu k baroknímu paláci
Nejstarší historie místa sahá ke středověkému hospodářskému dvoru Luben. V 16. století zde stál viniční či zahradní dům s vodárnou a letohrádkem. Ten v roce 1623 získal Pavel Michna z Vacínova. Podle návrhů Francesca Carattiho a Pietra Colomba pak začala proměna původního objektu v reprezentativní palác inspirovaný římskou architekturou.
Michnovský palác patří k významným raně barokním stavbám v českých zemích. Jeho charakter určují palácové dispozice, nádvoří s lodžiemi a bohatě zdobené sály. Štuková výzdoba je spojována se jménem Domenica Gally. Z někdejšího šlechtického sídla se však postupně stalo místo s mnohem praktičtějším využitím. V roce 1767 areál koupil rakouský stát a zřídil zde zbrojnici. Vojenský provoz původní palác výrazně poškodil.
Sokolové proměnili ruinu ve své centrum
Československá obec sokolská koupila zpustlý areál od Prahy v roce 1921. Jejím cílem nebylo jen opravit historickou budovu, ale vytvořit skutečné centrum organizace: s administrativou, reprezentativními prostory, ubytováním i sportovním zázemím.
Soutěž na rekonstrukci a dostavbu vyhrál architekt František Krásný, sám člen Sokola a žák vídeňského architekta Otto Wagnera. Jeho projekt spojil historické palácové jádro se střídmě moderními novými částmi. V letech 1923 až 1925 tak vzniklo například zahradní křídlo s velkou tělocvičnou, ochozem, krytým bazénem a ubytovacími prostory. Bazén o rozměrech 20 krát 10 metrů bývá podle pražského turistického portálu označován za nejstarší vnitřní bazén v Praze.
Sportovní areál doplňovalo také venkovní cvičiště o rozloze přibližně 60 krát 100 metrů. Vzniklo na místě části bývalé vojenské zbrojnice. Slavnostní otevření Tyršova domu se konalo 23. a 24. května 1925 za účasti prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka a členů vlády. O sto let později si Sokol výročí připomněl výstavou, prohlídkami a pohybovým i kulturním programem.
Palác, tělocvična i domov pro cvičitele
Tyršův dům nebyl od počátku určen pouze ke cvičení. V bývalých Michnových konírnách fungovala restaurace Ve Staré zbrojnici, v paláci se určitou dobu nacházelo Sokolské muzeum a část prostor sloužila také umění. V prvním patře byla soukromá obrazárna Jiřího Karáska ze Lvovic, kterou později převzal Památník národního písemnictví.
Pro posluchače cvičitelských a vzdělávacích škol vznikly ubytovací prostory. Sokolský domov, později spojovaný s někdejším hotelem, zahájil provoz v roce 1926. Na nádvoří stojí bronzová socha Miroslava Tyrše od Ladislava Šalouna. Poprvé byla odhalena v roce 1926, za okupace odstraněna a po válce znovu odhalena v roce 1947.
Dějiny 20. století ve zdech areálu
Proměny Tyršova domu odrážejí i dramatické české dějiny. Za německé okupace byla sokolská činnost zakázána a areál přešel pod říšskou správu. Část prostor využívaly nacistické tělovýchovné organizace, v budově vznikaly také kryty a lazaret.
Po válce se zde vystřídala například Fakulta tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy, Muzeum tělesné výchovy a sportu nebo Československý svaz tělesné výchovy. České obci sokolské byl areál navrácen v restituci v roce 1990. V srpnu 2002 Tyršův dům těžce zasáhla povodeň; v tělocvičné části tehdy voda podle dostupných údajů dosahovala přibližně tří metrů.
Co lze vidět dnes
Tyršův dům není klasické muzeum s každodenní otevírací dobou. Běžný návštěvník se do areálu dostane především při komentovaných prohlídkách pořádaných Českou obcí sokolskou. Ty se podle aktuálních informací zpravidla konají jednou měsíčně a vyžadují předchozí registraci. Program může zahrnout historické interiéry, reprezentační sály, nádvoří i části sportovního zázemí, například tělocvičnu nebo bazén. Jejich dostupnost se však může měnit podle provozu.
Vstup na prohlídky je z Újezdu, sraz bývá na nádvoří u Tyršovy sochy. Nejbližší tramvajová zastávka nese stejné jméno a leží jen krátce od areálu. Objekt není bezbariérový. Za pozornost stojí také veřejný prostor v okolí: v roce 2024 zde přibyla nerezová socha Věry Čáslavské od Davida Černého.
Název Tyršův dům může svádět k domněnce, že jde o někdejší bydliště zakladatele Sokola Miroslava Tyrše. Tak tomu ale není. Jméno připomíná osobnost sokolského hnutí, zatímco samotné historické jádro areálu tvoří Michnovský palác. Právě spojení barokní památky, meziválečné architektury a živého sportovního provozu dává tomuto místu na Malé Straně jeho nezaměnitelný charakter.