Nejzajímavější na kostele svaté Máří Magdalény u Bouzova je to, co při přestavbě zůstalo nedotčené. Zatímco loď prošla roku 1863 výraznou obnovou, starší presbytář se zachoval a dodnes v něm lze sledovat stopy původnější stavební podoby. Jde o místo, kde se různé vrstvy historie nepotkávají jen v kronikách, ale přímo v architektuře.
Starší kněžiště vedle přestavěné lodi
Kostel stojí na okraji Bouzova a původně sloužil jako zdejší farní chrám. Když roku 1727 převzal farní funkci kostel svatého Gotharda, starší stavba se proměnila v kostel hřbitovní. Její role se tedy změnila, ale místo zůstalo důležitou součástí místního života.
Při obnově v roce 1863 se stavební zásahy soustředily na loď. Dostala nové zaklenutí a změnily se také její okna, střecha, sakristie i hlavní vstup. Presbytář naproti tomu zůstal starý. Jeho čtvercový prostor překrývá křížová žebrová klenba; žebra mají klínový profil s výžlabkem. Pro návštěvníka, který se dostane dovnitř, je právě tento rozdíl mezi obnovenou lodí a starším kněžištěm jedním z nejvýmluvnějších detailů.
Románské okno, nebo gotický kostel?
Slohové zařazení stavby není úplně jednoznačné. Farní historický popis označuje dvě okna na každé straně lodi za románská a připouští, že také presbytář mohl mít původně románskou podobu, než byl později gotizován. Jiné architektonické popisy naopak kladou jádro kostela do 14. století a zdůrazňují jeho gotický charakter.
Proto je namístě mluvit spíše o prvcích, které místní farní popis považuje za románské, než kostel bez výhrad označovat za pozdněrománskou stavbu. Přesné datování by vyžadovalo odborné posouzení. Rozdílné výklady ale nejsou důvodem místo přehlédnout: upozorňují, jak snadno se v průběhu staletí mění podoba i čtení staré stavby. Dochované části mohou být svědectvím o ranější fázi, zatímco pozdější úpravy překryly nebo pozměnily její původní rysy.
Kostel na místě zaniklé vsi
Okolí kostela připomíná, že Bouzovská historie se neodehrávala jen v samotném městečku a na hradě. Kostel stojí v místě někdejší Farářovy Lhoty, později nazývané Lhotka. Ves zanikla, ale její někdejší hospodářské zázemí zanechalo v krajině další stopy. Regionální historická studie zmiňuje pozůstatky panského pivovaru, palírny a hospody.
Procházka ke kostelu tak může být i krátkým výletem za méně známou kapitolou zdejšího osídlení. Hřbitovní areál není samostatnou památkou odtrženou od okolní krajiny: připomíná někdejší obec i dobu, kdy se farní život soustředil právě sem. Všímat si lze také ohradní zdi a její severní klasicistní brány s průjezdem, která pochází z roku 1879. Kamenný hřbitovní kříž je starší, z roku 1822; na dnešní místo byl přemístěn roku 1910.
Klidná zastávka při poznávání Bouzovska
Kostel najdete přibližně půl kilometru za obcí směrem na Hvozdečko. Zvenčí stojí za pozornost především kontrast lodi a staršího kněžiště, okna, ohradní brána a kříž. Interiér však nemusí být volně přístupný a stálá návštěvní doba ani pravidelné prohlídky nejsou potvrzené, proto je vhodné možnosti vstupu předem ověřit u farnosti.
Svatá Máří Magdaléna není okázalou dominantou, která by soupeřila s bouzovským hradem. Její přitažlivost spočívá v menším měřítku a v konkrétních stopách proměn: starém presbytáři, později přestavěné lodi a ne zcela uzavřené otázce, jak staré jsou zdejší románské prvky. Pro návštěvníka, který chce poznávat také méně nápadné památky Olomouckého kraje, je to dobrá zastávka uprostřed krajiny s bohatou minulostí.