Jedním z největších lákadel Městského muzea Chrast je kopie Codexu Gigas, známého jako Ďáblova bible. Mimořádně rozměrný rukopis vznikl pravděpodobně v benediktinském klášteře v Podlažicích, dnešní místní části Chrasti. Návštěva muzea tak nabízí neobvyklé spojení: v prostorách někdejšího biskupského sídla lze poznat nejen historii města, ale také příběh díla, které se po staletích ocitlo až ve Stockholmu.
Od podlažického kláštera ke švédské Královské knihovně
Codex Gigas byl vytvořen v první polovině 13. století. Podlažický klášter, kde rukopis podle historických předpokladů vznikl, zanikl po husitském tažení na jaře roku 1421. Samotný kodex se později dostal do Švédska jako válečná kořist třicetileté války a dnes je uložen v Královské knihovně ve Stockholmu.
Expozice Tajemství Ďáblovy bible představuje kopii v životní velikosti, informace o jejím vzniku i putování a také archeologické nálezy z podlažického kláštera. Replika je sama o sobě impozantní – měří přibližně 90 centimetrů na výšku, 50 centimetrů na šířku a váží kolem 75 kilogramů.
Vyprávění o tom, že rukopis vznikl během jediné noci za pomoci ďábla, patří k pozdější legendě. Rozbory naopak spíše naznačují, že na něm pracoval jediný písař po dobu přibližně deseti let. Právě toto střízlivější vysvětlení dává exponátu další rozměr: za fantastickým příběhem stojí především mimořádná práce středověkého člověka.
Zámek, který se stal muzeem
Muzeum sídlí na náměstí v areálu zámku, jenž je dnes společně s městským úřadem jednou z dominant Chrasti. Stavba vznikala od roku 1601 postupnou přestavbou staršího panského domu a její dnešní vzhled výrazně ovlivnily barokní úpravy v 18. století. Zámek sloužil jako rezidence a později letní sídlo královéhradeckých biskupů.
Samotné muzeum bylo založeno už v roce 1893 ředitelem školy Vincencem Paulusem. Od počátku se zaměřuje na dějiny Chrasti a širšího Chrastecka. Návštěvník zde proto nenajde jednu izolovanou atrakci, ale vrstevnatý obraz regionu – od přírodních a archeologických nálezů až po události, osobnosti a každodenní život obyvatel.
Řemesla, tkalcovské stavy a proměny města
Stálé expozice se věnují geologii a archeologii, vývoji Chrasti, biskupskému panství i místním osobnostem. Pozornost přitahuje také připomínka zaniklých řemesel a tkalcovské stavy, které přibližují práci, jež byla kdysi běžnou součástí zdejšího života. Právě tyto předměty pomáhají vnímat dějiny méně formálně: neukazují jen významné události, ale také to, jak lidé vyráběli, pracovali a zajišťovali chod domácností.
Archeologická část přirozeně směřuje k Podlažicím. Výzkum tam odhalil například pozůstatky hospodářského křídla kláštera, středověké stavební fáze, požárové vrstvy a fragmenty architektonických článků. Nálezy podporují představu, že klášter nebyl bezvýznamným místem, ale poměrně bohatou a důležitou institucí.
Kaple, zahrada a pokračování výletu
Muzeum je součástí širšího zámeckého areálu. V něm se nachází také kaple svatého Jana Nepomuckého s původními malbami, která dnes slouží rovněž jako koncertní sál a prostor pro kulturní program. Po prohlídce lze pokračovat do zámecké zahrady založené v 19. století a později upravené podle návrhu zahradního architekta Františka Thomayera. Na zahradu navazují lipové aleje zvané Malá a Velká Lipka.
Nejpřirozenějším pokračováním je výprava do Podlažic ke kostelu svaté Markéty. Stojí v prostoru někdejšího kláštera a spolu s naučnou stezkou Chrastecka připomíná místo, které dalo vzniknout příběhu Ďáblovy bible. Návštěvník tak může nejprve vidět její repliku a poté se vydat do krajiny, s níž je její původ pravděpodobně spojen.
Městské muzeum najdete na adrese Náměstí 1 v Chrasti. Otevřeno bývá v hlavní sezoně od úterý do neděle, mimo sezonu je návštěva zpravidla možná po předchozí domluvě. Aktuální časy i případný program krátkodobých výstav je vhodné před cestou ověřit u muzea. Expozice se nacházejí v prvním patře zámku; pro návštěvníky se sníženou pohyblivostí je uváděna možnost využití schodolezu.