V hlubokém podzemí dělostřelecké tvrze Hůrka se setkávají dva zdánlivě odlišné světy. Chladné chodby předválečného opevnění připomínají technickou a vojenskou připravenost Československa, zatímco expozice S padákem nad hlavou vypráví o mužích a ženách, kteří za války působili v tajných výsadkových operacích. Právě toto spojení dává návštěvě mimořádnou atmosféru.
Výsadky z Londýna i Itálie
Expozice představuje československé paraskupiny vysílané v letech 1941 až 1945 zpravodajským odborem československé exilové vlády v Londýně. Jejich úkoly se neomezovaly pouze na území Protektorátu Čechy a Morava. Výsadkáři působili také ve Francii, Itálii, Jugoslávii a na Slovensku.
Návštěvník se zde dozvídá o jednotlivých skupinách, jejich působení a podobě výsadkových operací. Dobové fotografie doplňují informační panely a trojrozměrné předměty – zbraně, uniformy, výstroj a výzbroj spojené s československými zahraničními jednotkami. Výstava připomíná rovněž paradesantní jednotky v Sovětském svazu, výsadkové oddíly dalších zemí a významné operace druhé světové války.
Výstava s osobní pamětí
Stálá expozice byla v Hůrce slavnostně otevřena 24. června 2010. Jejím autorem byl historik Jan Břečka z Moravského zemského muzea v Brně, na přípravě se podíleli také členové Společnosti přátel československého opevnění. Při svém vzniku byla označována za první stálou muzejní prezentaci svého druhu v České republice, která souhrnně zpracovala československé výsadkové operace z Velké Británie a Itálie.
Slavnostní otevření mělo silný osobní rozměr. Zúčastnil se ho brigádní generál Jaroslav Klemeš, radiotelegrafista výsadkové skupiny Platinum-Pewter, i Božena Ivanová, která působila ve 2. československé paradesantní brigádě v Sovětském svazu. Přítomnost pamětníků připomněla, že za exponáty a názvy operací nestojí jen vojenská historie, ale konkrétní lidé vystavení nebezpečí, odloučení a nejistotě.
Hůrka není jen muzeum parašutistů
Samotná tvrz patří k nejrozsáhlejším zpřístupněným objektům československého opevnění. Budovala se od roku 1935 na kopci Výšina na severním okraji Králík. Dnes mohou návštěvníci projít přibližně 1,75 kilometru podzemních chodeb a sálů a nahlédnout do několika zpřístupněných objektů.
K výrazným technickým zajímavostem patří původní pancéřová vrata, funkční šikmý výtah neboli svážnice, akumulátorová lokomotiva a souprava vozíků podzemní železnice. Právě jízda či pohyb v podzemním systému pomáhá představit si, jak náročný byl provoz tvrze. Hůrka byla po desetiletí využívána také ke skladovacím účelům; po předání městu Králíky v roce 2008 zde postupně vznikalo muzeum opevnění.
Co čekat při návštěvě
Prohlídka Hůrky je zážitkem pro milovníky historie i techniky, nejde však o krátkou návštěvu několika vitrín. Trasy vedou podzemím, mohou zahrnovat delší chůzi a stovky schodů. Teplota se podle provozovatele pohybuje zhruba mezi 6 a 12 stupni Celsia, místy bývá vlhko nebo mokro. Teplé oblečení a pevná uzavřená obuv jsou proto důležitější než v běžném muzeu.
Muzeum bývá otevřeno po většinu roku s výjimkou pondělků, během letních prázdnin se otevírací režim rozšiřuje. Časy vstupů i ceny se mohou měnit podle sezony a typu prohlídky, proto je vhodné ověřit aktuální údaje před cestou. Vstupní areál leží přibližně 800 metrů od centra Králík a vede k němu také zeleně značená naučná stezka Vojenské historie Králíky.
Expozice S padákem nad hlavou tak není izolovanou výstavou, ale součástí širšího putování vojenskou historií. V jedné návštěvě spojuje příběhy československého odboje, autentické prostředí pevnosti a pozoruhodnou podzemní techniku. Pro poznávání méně známých míst Pardubického kraje nabízí Hůrka neobvyklou kombinaci silných příběhů a skutečného prostoru, v němž se dějiny odehrávaly.