Stačí vhodit minci a vranovské jesličky se promění v malé divadlo. V lipovém betlému se střídavě rozsvěcují výjevy, Ježíšek se pohybuje v kolébce a dění doprovází hudba. Návštěvník přitom nesleduje jen scénu narození: soubor devíti výjevů vypráví příběh Kristova života od betlémské noci až po zmrtvýchvstání.
Řezbářské dílo s vlastním mechanismem
Betlém vytvořil akademický sochař František Bartoš z Hradce Králové v letech 1946 až 1950. Pracoval s lipovým dřevem a vedle hlavního výjevu Narození, v němž jsou pastýři i Tři králové, ztvárnil dalších osm scén. Návštěvníci tak mohou sledovat například útěk do Egypta, obětování v chrámu nebo Ježíšovo dětství. Další výjevy zachycují diskusi s kněžími, setkání s dětmi, křest v Jordánu, ukřižování a zmrtvýchvstání.
Dnešní dojem z jesliček ovšem netvoří pouze řezby. Roku 1957 jejich technickou stránku rozšířil elektromechanik Pavel Vošahlík. Doplnil pohyb Ježíška v kolébce, osvětlení hlavní scény i střídavé nasvěcování jednotlivých výjevů. Součástí úprav byla také kukačka, která reaguje na vhozenou minci. Mechanický cyklus tak propojuje řezbářské zpracování se světlem, pohybem a zvukem.
Od Komárova až do Vranova
Vranovské jesličky neměly od počátku své místo v tomto poutním kostele. V letech 1958 až 1967 byly vystavovány v kostelích v Komárově u Žlutic, ve Vejprtech a v Mníšku pod Brdy. Jejich putování skončilo až po darování poutnému chrámu: roku 1970 je Vranovu věnoval arciděkan František Janů. Ve Vranově působil v letech 1933 až 1935 a je zde také pohřben.
Další výraznou součástí betléma je postava Ježíška, která se po světelném cyklu objeví ve skříňce nad jesličkami a žehná přihlížejícím. Zhotovil ji Josef Saum z Mnichova a darovaly ji sestry sv. Františka z Ameriky. Roku 1977 přidal Miroslav Plšek přehrávání 52 koled. Díky tomu se návštěva proměňuje v představení, v němž se jednotlivé scény střídají v rytmu světel a hudby.
Poutní kostel se starším příběhem
Betlém je umístěn v boční kapli kostela Narození Panny Marie, který tvoří výraznou součást vranovského poutního místa. Příběh zdejšího kostela bývá spojován s rokem 1240, tento počátek je však legendou. První písemná zmínka o Vranově pochází podle obecních údajů z roku 1365 a barokní kostel se začal stavět v první polovině 17. století. Při výletě za jesličkami tak lze spojit prohlídku mechanického betléma s návštěvou místa, jehož poutní tradice sahá hlouběji než samotné řezbářské dílo.
Jak návštěvu naplánovat
Jesličky se nacházejí v obci Vranov v okrese Brno-venkov, v Jihomoravském kraji. Podle regionálních informací bývají přístupné celoročně, konkrétní návštěvní hodiny ale nejsou v dostupných podkladech uvedeny. Před cestou je proto rozumné ověřit si možnost vstupu přímo u farnosti, která zveřejňuje aktuální bohoslužby a kontaktní údaje. Jako adresa farnosti je uváděn Vranov 7; jde o kontaktní údaj, nikoli potvrzenou návštěvní adresu kostela.
Právě spojení řezbářského řemesla a postupně doplňované mechaniky dává vranovským jesličkám jejich osobitost. Nejde jen o obraz narození, ale o sled scén, který návštěvníka provede několika důležitými okamžiky Kristova života. A díky pohybu, světlu a koledám se betlém mění v zážitek, který stojí za zastavení i mimo tradiční vánoční období.