První veřejný městský park v Praze a historická vilová čtvrť dělí jen několik kroků městského příběhu. Komentovaná vycházka z Hradčan do Bubenče začíná v Chotkových sadech, kde se dá na chvíli zpomalit pod stromy, a míří do čtvrti známé pestrou vilovou zástavbou. Je to příležitost vnímat Prahu nejen jako město památek, ale také jako místo, jehož podobu formovaly nové představy o bydlení.
Od Obecní zahrady k Chotkovým sadům
Chotkovy sady vznikly roku 1832 a jejich založení znamenalo v Praze novinku: městský park určený veřejnosti. Původně se jim říkalo Obecní nebo Lidová zahrada. Jméno hraběte Jana Rudolfa Chotka, který za jejich vznikem stál, nesou od roku 1841.
Park anglického typu zabírá 3,7 hektaru a roste v něm více než 55 druhů dřevin. Jeho poloha pod Pražským hradem vytváří příjemný přechod mezi historickým centrem a zelení. Sady navazují na Královskou zahradu a lávka je spojuje také s Letenskými sady. I bez plánované vycházky tak mohou být samostatným cílem pro krátkou procházku.
Jedním z neobvyklejších míst v parku je pomník básníka Julia Zeyera. Má podobu umělé jeskyně, v níž jsou umístěny mramorové sochy postav z jeho děl. Je to připomínka, že veřejná zeleň v Praze neslouží jen k odpočinku: může být zároveň prostorem pro umění a příběhy.
Bubeneč a nová představa o bydlení
Zelený začátek vycházky se postupně mění v pohled na čtvrť, jejíž charakter určily samostatně stojící vily. Jejich výstavba se rozvíjela od přelomu 19. a 20. století a pokračovala také ve dvacátých a třicátých letech 20. století. Bubeneč se tak stala místem, kde lze sledovat, jak se měnily nároky na bydlení i architektonický vkus.
Městský turistický okruh Bubenčí představuje řadu zdejších vil: Pelléovu, Koulovu, vilu Suchardových, dům Karla Vítězslava Maška i vilu Otto Petschka. Mezi pozoruhodné stavby patří také ateliérová vila sochaře Stanislava Suchardy, kterou navrhl architekt Jan Kotěra. Už samotná různorodost těchto jmen napovídá, že Bubeneč není jen přehlídkou reprezentativních fasád, ale také místem spojeným s umělci, podnikateli a dalšími osobnostmi.
Vily, které dál slouží městu
Část významných vil dnes funguje jako kulturní instituce, jiné jsou diplomatickými sídly. Jejich role se tedy proměnily, ale budovy zůstávají součástí živé městské čtvrti. Není přitom možné automaticky počítat s prohlídkou interiérů: u soukromých rezidencí a ambasád se vycházka může soustředit především na vnější podobu staveb a jejich historii.
Právě v tom spočívá půvab poznávání Bubenče pěšky. Jednotlivé domy lze vnímat jako součást širšího celku, který vznikal v několika etapách. Vycházka propojuje veřejný park s rezidenční čtvrtí a ukazuje, jak blízko vedle sebe v Praze leží odlišné světy: zahrada otevřená každému a ulice, jejichž dominantami jsou někdejší soukromá sídla.
Praktické informace k vycházce
Podle zveřejněného programu se komentovaná procházka „Z Hradčan do Bubenče – vilové čtvrti“ má konat v sobotu 2. ledna 2027 od 11 hodin. Sraz je uváděn u tramvajové zastávky Chotkovy sady. Výňatek programu uvádí vstupné 220 korun; před cestou je vhodné ověřit aktuální cenu i dostupnost míst u pořadatele. Délka procházky, přesná trasa ani případný vstup do jednotlivých objektů nejsou v dostupných informacích upřesněny.
Pro návštěvníka, který chce poznávat Prahu mimo nejznámější turistické trasy, nabízí tato cesta dobrý důvod podívat se na město v měřítku čtvrtí. Začíná u zelené městské oázy s vlastní historií a končí mezi domy, které připomínají dobu, kdy se Bubeneč proměňovala v jednu z výrazných vilových částí Prahy.