Pražská procházka může začít v parku, který změnil způsob, jakým město využívalo prostor pod Hradem, a pokračovat do čtvrti plné vil a zahrad. Komentovaná vycházka z Hradčan do Bubenče je naplánována na neděli 11. dubna 2027. Spojuje tak dvě odlišné podoby Prahy: veřejnou zeleň na dohled od Pražského hradu a rezidenční čtvrť, jejíž domy vyrůstaly od 19. století až do meziválečné doby.
Park, který otevřel město zeleni
Chotkovy sady vznikly roku 1832 a bývají označovány za první pražský veřejný městský park. Než se tu začalo procházet, sloužilo území mimo jiné jako zázemí Pražského hradu. Byly tu vinice a pastviny, později také skladiště dřeva a sena. Založení parku souviselo s výstavbou Chotkovy silnice, která propojila Malou Stranu s Mariánskými hradbami.
Sady se zpočátku jmenovaly Obecní nebo Lidová zahrada. Od roku 1841 nesou jméno hraběte Karla Chotka, který stál u jejich vzniku. Na ploše 3,7 hektaru se rozkládá park upravený v anglickém stylu, kde se pěší cesta může snadno proměnit v krátké zastavení u některé z památek. Patří k nim Zeyerova jeskyně, pomník spisovatele Julia Zeyera odhalený roku 1913, rybníček, socha Pomony i český lev.
Park je zároveň součástí širšího zeleného propojení. Lávka architekta Bořka Šípka z roku 1998 spojuje Chotkovy sady s Letenskými sady a průchod vede také do Královské zahrady. Je to místo, kde lze vnímat, jak se historické části Prahy prolínají s každodenním městským prostorem.
Do Bubenče za domy a zahradami
Vilová zástavba Bubenče se rozvíjela od druhé poloviny 19. století a její podoba se utvářela až do poloviny 20. století. Nejde o jednotnou čtvrť vystavěnou podle jediného vzoru. Její charakter naopak stojí na rodinných domech a vilách v soukromých zahradách, které společně vytvářejí obraz zahradního města.
Vilové domy ukazují, jak různě si jejich majitelé i architekti představovali reprezentativní bydlení. Lannova vila odkazuje k italskému pojetí, Suchardovu vilu navrhl Jan Kotěra a Koulova i Jurkovičova vila přinášejí další odpovědi na otázku, jak může vypadat české sídlo. Vedle nich stojí meziválečné palácové vily rodiny Petschků. Jde o příklady z Bubenče, nikoli o potvrzený seznam zastávek této konkrétní vycházky.
Architektura jako společenský příběh
Procházka vilovou čtvrtí není jen přehlídkou fasád. Rozdílné domy připomínají, jak se měnily společenské ambice i představy o soukromí a reprezentaci. Vila se zahradou nabídla odstup od rušnějšího centra a zároveň prostor, v němž se daly vyjádřit kulturní a estetické postoje jejích obyvatel. V Bubenči se tyto vrstvy skládaly postupně, takže se zde vedle sebe potkávají různé architektonické směry i období.
Právě kontrast s Chotkovými sady dává vycházce přitažlivý rámec. Na jejím začátku je park určený veřejnosti, zatímco v Bubenči tvoří důležitou součást prostředí zahrady, které náležejí k jednotlivým vilám a jsou soukromé. Domy proto lze poznávat především zvenčí; dostupné informace nepotvrzují vstupy do jejich interiérů.
Prakticky před vycházkou
Podle aktuálně uváděné nabídky má být sraz v neděli 11. dubna 2027 v 10 hodin u tramvajové zastávky Chotkovy sady. Zmiňované spojení zajišťují tramvajové linky 2 a 18 a cena je uvedena na 220 korun. Před cestou je vhodné ověřit, zda se termín a podmínky akce nezměnily.
Přesnou délku, trasu ani jednotlivé zastávky popis akce neuvádí. Jistý je však výchozí bod, který stojí za samostatnou návštěvu: Chotkovy sady nabízejí klidnou cestu mezi historickými zahradami a Letnou, zatímco Bubeneč přidává pohled na Prahu jako město vilových čtvrtí a rozmanitých architektonických představ.