Viktor Kugler se narodil ve Vrchlabí a za druhé světové války pomáhal ukrývat rodinu Anny Frankové v Amsterdamu. V Krkonošské ulici dnes jeho původ připomíná pamětní deska na domě číslo 150. Zastavení u nenápadného městského domu tak otevírá příběh, který propojuje Podkrkonoší s jedním z nejznámějších svědectví o životě lidí ukrývaných před nacistickým pronásledováním.
Rodný dům v někdejším Hohenelbe
Kugler přišel na svět v tehdejším Hohenelbe, dnešním Vrchlabí. Přesný den jeho narození není v podkladech uváděn jednotně, proto je jistější zůstat u samotného místa a roku 1900. Dům v dnešní Krkonošské ulici připomíná, že příběh známý především z Amsterdamu má také vrchlabskou kapitolu.
Pamětní deska na domě byla odhalena 14. září 2017. Návštěva je proto především krátkým zastavením zvenčí; dostupné informace potvrzují desku i adresu, nikoli běžné prohlídky interiéru. Právě prostý dům bez okázalé expozice vybízí k zamyšlení, jak daleko může vést životní cesta člověka narozeného v jednom z krkonošských měst.
Od práce pro Otto Franka k tajnému úkrytu
Kugler začal pracovat pro Otto Franka v roce 1933. O několik let později se jeho role ve firmě stala důležitou i pro její fungování: v roce 1941 převzal vedení společnosti Gies & Co. Změna pomohla udržet podnikání mimo přímé vlastnictví Otto Franka, který byl Žid.
Když se rodina Frankových a další lidé museli skrývat, stal se z firemního domu v Amsterdamu úkryt. Od 6. července 1942 Kugler spolu s dalšími kolegy pomáhal lidem v zadním traktu budovy. Nešlo jen o jednorázový čin. Ukrytí potřebovali každodenní zásobování i ochranu před odhalením a Kugler jim mimo jiné nosil noviny a časopisy.
Otočná knihovna, která chránila vstup
Jedním z konkrétních Kuglerových příspěvků byl nápad zakrýt vstup do úkrytu otočnou knihovnou. Přístup považoval za příliš nápadný. V srpnu 1942 knihovnu vyrobil skladník Johan Voskuijl a její podoba se později stala jedním z nejznámějších symbolů tajného přístavku.
Za pomoc ukrývaným lidem Kugler riskoval vlastní bezpečí. Po přepadení úkrytu 4. srpna 1944 byl zatčen spolu s Johannesem Kleimanem. Později ho odsoudili za pomoc Židům a nasadili na nucené práce. V březnu 1945 uprchl během pochodu vězňů, který zasáhla palba spojeneckých letadel. Je důležité nepřisuzovat odhalení úkrytu konkrétnímu člověku: jeho původ není spolehlivě určen.
Vrchlabská připomínka širšího příběhu
Po válce Kugler emigroval do Kanady a zemřel v Torontu 14. prosince 1981. V roce 1973 obdržel na žádost Otto Franka titul Spravedlivý mezi národy, stejně jako další lidé, kteří pomáhali ukrývaným.
Pro návštěvníka Vrchlabí je dům v Krkonošské ulici drobným, ale významným místem místní paměti. Připomíná člověka, jehož odvaha se projevovala v každodenních úkolech i v rozhodnutích s vážnými následky. Zastavení u pamětní desky může být také podnětem k poznání amsterdamského příběhu z jiné perspektivy: nejen očima těch, kteří se skrývali, ale i těch, kdo jim pomáhali.