Barokní kostel sv. Mikuláše na Staroměstském náměstí není jen výraznou součástí panoramatu historického centra. Je také připomínkou místa, kde se vystřídal farní život německé kupecké osady, benediktinský klášter i nové využití chrámu po zániku řeholního domu. Právě tyto vrstvy chce přiblížit komentovaná vycházka Odhalená tajemství benediktinů na Starém Městě.
Od kupecké osady k baroknímu chrámu
Kostel sv. Mikuláše je písemně doložen už v roce 1273. Původně sloužil jako farní kostel německé kupecké osady a ve druhé polovině 14. století prošel gotickou přestavbou. K jeho zázemí tehdy patřila fara a škola, v okolí se nacházel také hřbitov s kostnicí.
Zásadní proměna přišla roku 1635, kdy kostel přešel k benediktinům spojeným s Emauzským klášterem. Dnešní stavba však není pouze upraveným středověkým chrámem. Benediktini nechali na jeho místě vybudovat novou barokní podobu podle návrhu Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Stavělo se v letech 1732 až 1737 a ještě téhož roku byl kostel vysvěcen.
Tato proměna dobře ukazuje, jak se měnil význam jednoho místa. Z kostela určeného městské farnosti se stal chrám spojený s řádovým areálem. Při procházce náměstím přitom nemusí být zřejmé, jak rozsáhlé zázemí tu kdysi stálo. Klášterní budovy byly později zbořeny; jako rok jejich zániku se uvádí 1898.
Barokní prostor plný světla a obrazů
Interiér kostela zaujme půdorysem řeckého kříže i výraznou výzdobou. Fresky Kosmy Damiána Asama v kupoli zachycují mimo jiné sv. Mikuláše a sv. Benedikta. Štukovou výzdobu vytvořil Bernard Spinetti se svou dílnou. V prostoru se uplatňují také světelné efekty, které se proměňují podle toho, odkud se návštěvník dívá.
Právě spojení architektury, malířské výzdoby a benediktinských motivů dává chrámu zvláštní čitelnost. Nejde jen o soubor cenných detailů: výzdoba odkazuje k duchovnímu světu řeholníků, kteří kostel využívali. Po zrušení kláštera a kostela v souvislosti s josefínskými reformami roku 1787 se jeho další osudy rozešly s původním řeholním účelem. Od roku 1920 slouží Církvi československé husitské.
Trasa za méně viditelnými stopami
Vycházka podle programu nemá zůstat pouze v kostele sv. Mikuláše. Zahrnout má také místo někdejšího benediktinského kláštera, podzemí jedné z univerzitních kolejí pocházející z doby Karla IV. a kostel sv. Ducha, kde působily benediktinky. Právě taková zastavení mohou pomoci představit si, jak hustě byl duchovní a vzdělávací život Starého Města propojen.
Podzemní prostory i další části trasy jsou součástí programu konkrétní akce, jejich přístupnost proto nelze považovat za běžně zaručenou. Podrobnosti se mohou změnit a je vhodné ověřit je předem u pořadatele. Vycházka je ohlášena na pondělí 23. listopadu 2026 od 16 hodin, sraz má být u kašny s delfíny poblíž kostela sv. Mikuláše. Trvat má přibližně hodinu a půl a provede ji Jaroslava Nováková pro Pragensia viva – Prague City Tourism. Uváděné vstupné je 200 až 250 korun; aktuální cenu i dostupnost míst je dobré zkontrolovat před návštěvou.
Místo, které mění význam, ale neztrácí paměť
Dějiny kostela sv. Mikuláše připomínají, že pražské památky nejsou uzavřenými kapitolami. Jejich dnešní podoba často překrývá starší funkce a někdejší stavby, které z okolí dávno zmizely. Vycházka nabízí příležitost vnímat Staroměstské náměstí nejen jako historickou kulisu, ale také jako prostor, v němž se po staletí potkávaly farní, klášterní, vzdělávací i současné náboženské dějiny.