Největší pražský chrám lze při běžné návštěvě obdivovat především z hlavní lodi a přístupných částí katedrály. Mimořádná komentovaná prohlídka však nabízí pohled dál – do Svatováclavské kaple a podzemní Královské hrobky. Právě tato místa spojují duchovní dějiny země s českou státností, panovnickou tradicí a výjimečnými uměleckými díly.
Svatováclavská kaple stojí nad hrobem patrona země
Kaple svatého Václava je kultovním středem katedrály. Byla vybudována nad hrobem knížete Václava, který se stal hlavním českým zemským patronem, a její výzdoba tomu odpovídá. Spodní část stěn pokrývá obklad z drahých kamenů, zatímco vyšší pásy zdobí nástěnné malby.
Část výjevů zachycuje pašijový cyklus a pochází už ze 14. století. Další malby, věnované životu svatého Václava, jsou datovány rokem 1509. V prostoru kaple se tak setkávají různé vrstvy dějin i výtvarných stylů. Návštěvník tu nevstupuje pouze do krásně zdobené části chrámu, ale do místa, které po staletí patří k nejvýznamnějším symbolům českých zemí.
V jihozápadním rohu kaple jsou dveře vedoucí do Korunní komory. V ní jsou uloženy české korunovační klenoty. Samotná komora není běžnou součástí této prohlídky, její blízkost však připomíná, jak těsně je Svatováclavská kaple spojena s panovnickou tradicí a nejcennějšími symboly české státnosti.
Pod hlavním oltářem odpočívají panovníci
Další část prohlídky vede do podzemí katedrály, ke Královské hrobce pod královským mauzoleem před hlavním oltářem. Uloženy jsou zde ostatky českých panovníků a členů jejich rodin. V okolních kaplích pak našli místo posledního odpočinku také někteří světci a další čeští zemští patroni.
Podzemí přitom ukrývá i pozůstatky starších staveb, které dnešní katedrále předcházely. Patří k nim části rotundy svatého Víta z 10. století nebo románské baziliky. Na stejném místě tedy lze sledovat vývoj chrámu od raně středověké rotundy až po monumentální gotickou katedrálu.
Je důležité rozlišovat mezi dnešní Královskou hrobkou a starou královskou hrobkou, která byla pod hlavním oltářem znovu lokalizována v březnu 2005 po pětileté přípravě. Starší hrobku nechal původně vybudovat Karel IV. pro sebe a svou rodinu. Nejde o totožný prostor, ale o dvě různé historické etapy pohřbívání v areálu katedrály.
Chrám českých korunovací
Stavba současné katedrály začala roku 1344 za Karla IV. Na jejím vzniku se podíleli Matyáš z Arrasu a Petr Parléř. Výstavbu přerušily husitské války a chrám byl dokončen až při novogotické dostavbě. Slavnostního vysvěcení se dočkal v roce 1929.
Katedrála se stala místem korunovací českých králů a královen. Jsou zde uloženy ostatky světců, panovníků, šlechticů i arcibiskupů. Prohlídka tak nabízí víc než několik zajímavých interiérů: ukazuje prostor, v němž se po staletí odehrávaly náboženské obřady i zásadní okamžiky českých dějin.
Malá skupina a přísnější režim mají svůj důvod
Přístup do Svatováclavské kaple a Královské hrobky není samozřejmostí. Důvodem je památková ochrana mimořádně cenných prostor i potřeba udržovat v podzemí vhodné klimatické podmínky. Proto se tematické prohlídky konají v omezeném režimu a jejich nabídka se může měnit.
U dříve zveřejněné podoby prohlídky se uváděla délka přibližně 75 minut a nejvýše deset účastníků ve skupině. Trasa zahrnovala schody a nebyla bezbariérová. Tyto parametry však pocházejí ze starší nabídky, a před návštěvou je proto nutné ověřit aktuální termín, podmínky i dostupnost u Správy Pražského hradu.
Vyplatí se zkontrolovat také aktuální otevírací režim katedrály, případné stavební práce a liturgický program. Provoz se může měnit a běžná návštěva nemusí být vždy oddělena od okruhové vstupenky. Katedrála se nachází v areálu Pražského hradu, přičemž návštěvnický vstup je orientačně v prostoru mezi druhým a třetím nádvořím.