Anna Jagellonská nebyla jen manželkou Ferdinanda I. Její politická úloha se naplno ukázala v roce 1526, kdy po smrti krále Ludvíka Jagellonského rozhodovala o budoucím směřování českých a uherských zemí také dynastická politika. Výstava Národní galerie Praha nabídne pohled na panovnici, která pomáhala propojovat Jagellonce s Habsburky, a připomene, jak se tím proměnila střední Evropa.
Rok 1526 jako předěl
Expozice s podtitulem Královna na prahu nové doby se otevře ve Valdštejnské jízdárně od 22. října 2026 do 28. března 2027. Její načasování odkazuje k pětistému výročí událostí roku 1526. Po smrti českého a uherského krále Ludvíka Jagellonského přešly obě země pod vládu Habsburků. Anna sehrála důležitou roli ve volbě svého manžela Ferdinanda I. českým a uherským králem.
Význam tohoto okamžiku se neomezuje na změnu jména na panovnickém trůně. Příběh Anny ukazuje, jak mocenské vazby vznikaly prostřednictvím rodinných spojenectví a jak mohla panovnice ovlivňovat politické dění. Výstava chce její život zasadit do širších proměn 16. století, kdy se měnilo uspořádání střední Evropy i podoba královského dvora.
Panovnice mezi dvorem a rodinou
Vedle veřejné role se výstava zaměří také na osobnější rovinu Annina života. Katalog k výstavě propojuje politické spojenectví Jagellonců a Habsburků s rodinnými vazbami, mecenášstvím, sběratelskými aktivitami i každodenností. Právě tento širší záběr může pomoct nahlédnout na panovnici nejen jako na postavu z dynastické genealogie, ale také jako na člověka pohybujícího se v prostředí dvora a jeho povinností.
Podle popisu výstavy mají být součástí expozice také Anniny dopisy, díla umělců působících pro habsburský dvůr a část věnovaná proměně Pražského hradu. Zmiňuje se rovněž více než dvě stě exponátů; konkrétní zápůjčky a konečný rozsah expozice je vhodné ověřit v aktuálních informacích galerie. Katalog o 480 stranách připravily editorky Jaroslava Hausenblasová a Blanka Kubíková ve spolupráci s autorkami odborných kapitol. Vychází z nového historického a uměleckohistorického výzkumu.
Renesanční umění jako součást příběhu
Anna Jagellonská žila v době, kdy umění na panovnickém dvoře nebylo jen ozdobou. Podoba dvora, jeho sbírek a reprezentace souvisela s tím, jak se nová dynastie představovala a upevňovala své postavení. Výstava proto propojuje politické dějiny s renesanční kulturou a s proměnou Prahy, která se stala jedním z důležitých míst habsburské vlády.
Pro návštěvníka může být zajímavé sledovat, jak se osobní a politický příběh prolínají: rodinné vazby získávají evropský dosah a umění se stává součástí obrazu panovnické moci. Takový pohled zároveň připomíná, že dějiny netvořili pouze králové a bitvy, ale také ženy, jejichž vliv bývá v běžných vyprávěních méně viditelný.
Výstava v jízdárně na Malé Straně
Valdštejnská jízdárna vznikla kolem roku 1630 jako součást Valdštejnského paláce. Dnes ji Národní galerie Praha využívá především pro krátkodobé výstavy; budova je součástí sídla Senátu Parlamentu ČR. Výstavním prostorem je od 50. let 20. století a po další rekonstrukci se znovu otevřela veřejnosti v roce 2000. Návštěva výstavy tak může být příležitostí vnímat nejen její téma, ale i výrazné historické prostředí.
Jízdárna se nachází na adrese Valdštejnská 3 v Praze 1, nedaleko zastávky Malostranská, kam jezdí metro A i několik tramvajových linek. Otevírací dobu a vstupné je před návštěvou vhodné ověřit u Národní galerie Praha; prostor bývá přístupný v době konání výstav. V blízkosti leží také Valdštejnská zahrada, kterou lze spojit s procházkou po Malé Straně.