Vráblovy paseky nejsou jen hezkým místem k procházce. V kopcovité krajině nad Lužnou u Vsetína tu dodnes žije způsob hospodaření, který k Valašsku patří po staletí. Louky, pastviny, remízky, lesy a rozptýlené usedlosti vytvářejí mozaiku, v níž má své místo také Grunt Vráblenka a jeho stádo huculských koní.
Usedlost hospodaří přibližně na čtrnácti hektarech půdy v nadmořské výšce mezi 450 a 650 metry. Většinu pozemků tvoří louky a pastviny, takže koně nejsou pouze atrakcí pro návštěvníky, ale také součástí zdejší krajiny a jejího údržby.
Grunt s příběhem a živou tradicí
Historie gruntu sahá do roku 1943. Tehdy jej na místě zvaném U Vsacanů postavili Antonín Baránek s manželkou Andělou Brhlovou. Rodina usedlost později prodala, po více než třech desetiletích se však v roce 2012 znovu dostala do jejích rukou. Příběh tak zapadá do širší historie Vráblových pasek, jejichž název je odvozen od prvního majitele lokality.
Pasekářské osídlení se v této části Valašska rozvíjelo už od 18. století. Někteří dnešní usedlíci podle místních podkladů navazují na potomky původních obyvatel. Návštěva gruntu proto nabízí víc než pouhé svezení na koni: ukazuje, jak se v horské krajině prolíná rodinná historie, zemědělství a péče o okolní prostředí.
Huculové na loukách Vizovických vrchů
Na Gruntu Vráblenka se chovají čistokrevní huculští koně. Provozovatelé jsou členy Asociace chovatelů huculských koní a zapojují se do Národního programu konzervace a využívání genetických zdrojů tohoto plemene. Chov tak má vedle rekreačního využití také význam pro zachování huculů.
Koně slouží k rekreačnímu ježdění dětí i dospělých. Po předchozí telefonické domluvě je možné využít vyjížďku nebo svezení na vedeném koni. Pro děti i dospělé se pořádají také pobyty u koní, při nichž se účastníci zapojují do přivedení zvířat z výběhu, čištění a sedlání. Aktuální podmínky, věkové požadavky i ceny je vhodné ověřit přímo u provozovatele, protože se mohou měnit.
Naučná stezka, orchideje a Žídkův buk
Nejlepší způsob, jak okolí poznat, představuje naučná stezka Vráblovy paseky. Měří zhruba 1,2 kilometru a tvoří ji pět zastavení, dvě panoramatické tabule a lavička. Věnuje se historii pasekářského osídlení, místní přírodě i chovu huculských koní. Stezka vznikla díky spolupráci místních usedlíků a ochránců přírody a stala se 83. lokalitou programu NET4GAS Blíž přírodě.
Přírodovědně cenné jsou zdejší louky, na nichž se objevují například vstavač mužský, vemeník dvoulistý, pětiprstka žežulník nebo hlavinka horská. V okolí lze zahlédnout také chřástala polního, krutihlava obecného či skřivana polního. K nejvýraznějším místům patří Žídkův buk, jehož stáří se odhaduje na 150 až téměř 200 let. U mohutného stromu je výhledové místo, odkud se za dobré viditelnosti otevírají pohledy na Vizovické vrchy a Javorníky.
Výlet z Lužné vyžaduje trochu kondice
Na Vráblovy paseky lze vyrazit z Lužné po doporučeném okruhu dlouhém přibližně 6,1 kilometru. Trasa nastoupá kolem 272 metrů a vede po asfaltu, lesních cestách i loukách. Nejvýraznější stoupání čeká hned v úvodní části, první zastavení naučné stezky je přibližně kilometr od obce po modré turistické značce.
Výlet je proto vhodné plánovat jako pěší vycházku do kopcovitého terénu, nikoli jako bezbariérovou trasu. Mezi Lužnou a pasekami se podle turistických podkladů nenachází občerstvení, takže se vyplatí přibalit vlastní jídlo a pití. Také samotný grunt není běžnou atrakcí s volnou otevírací dobou. Pokud chcete koně vidět zblízka, jezdit nebo se zúčastnit pobytu, domluvte se předem. Odměnou bude klidné místo, kde se valašská krajina neprohlíží jen z dálky, ale stále se v ní skutečně hospodaří.