Za zdmi zahrady Nového děkanství na Vyšehradě se nachází místo, které dobře ukazuje, jak se v Praze potkávají dějiny, památková péče a živá tradice. Vinohrad Vyšehradské kapituly není velký ani běžně přístupný, přesto připomíná dobu, kdy k církevní instituci patřily rozsáhlé pozemky a vinice.
Od středověkého majetku k malé vinici
Královskou kolegiátní kapitulu svatého Petra a Pavla založil na Vyšehradě kolem roku 1070 kníže Vratislav II., pozdější první český král Vratislav. Kapitula byla od počátku vyňata z pravomoci pražského biskupa a podřízena přímo Římu. Její majetkové zázemí se v průběhu staletí rozšířilo také o vinice.
O někdejším významu vinohradnictví svědčí mimo jiné název Děkanská vinice na Pankráci. Přesný rozsah středověkých viničních pozemků dnes dostupné podklady neuvádějí, jisté však je, že réva patřila k hospodářskému zázemí kapituly. Další historická stopa se váže ke Starému proboštství. V roce 1623 zde stála ohrazená vinice s domem, takzvaným lusthausem.
Vinohrad ukrytý za zahradní zdí
Současná vinice leží v zahradě Nového děkanství, novogotické palácové stavbě z let 1877 až 1878. Objekt je dnes úředním sídlem Vyšehradské kapituly a zahrada za ním tvoří klidné, poněkud skryté zázemí vinohradu.
Nová výsadba vznikala na přelomu 20. a 21. století v souvislosti s obnovou kapitulní zahrady. Dostupné údaje se v přesném letopočtu rozcházejí: jeden z materiálů uvádí rok 2000, jiný rok 2002 a starší informace dokonce rok 1993. Opatrnější je proto mluvit o obnově a založení vinice v tomto období, nikoli o jediném nesporném datu.
Podle novějších údajů tvoří vinohrad 162 keřů vysazených do osmi řádků. Převládá Müller Thurgau, doplňují jej Rulandské modré a Modrý Portugal. Starší popisy uvádějí 130 keřů a odrůdové složení s Pinot Noir. Rozdíl může souviset s různými etapami výsadby, obnovou části vinice nebo s aktualizací údajů.
Réva vedená s ohledem na prostředí
Od roku 2012 se o vinici starají vinaři Stanislav a Lukáš Rudolfští z Kutné Hory. Péči přizpůsobili poloze uvnitř historického areálu. Původní systém vedení Vertiko byl kvůli málo vzdušnému stanovišti nahrazen konstrukcemi s dubovými sloupky, které pomáhají révě lépe prosperovat.
Vinohrad je podle popisu kapituly obhospodařován ekologicky a s využitím biodynamických principů. Při ošetřování se používají například bylinné výluhy z kopřivy, přesličky a šalvěje nebo fenyklový olej. Nejde tedy jen o symbolickou výsadbu v památkovém areálu, ale o skutečný, byť velmi malý produkční vinohrad.
Víno pro reprezentaci kapituly
Hrozny se po sklizni převážejí ke zpracování do Kutné Hory. Tam vzniká Vyšehradské cuvée, jehož mošt kvasí spontánně bez přidávání umělých kvasinek. Roční produkce se pohybuje přibližně mezi 150 a 300 lahvemi a jednotlivé lahve jsou číslované.
Víno není určeno pro běžný prodej ani pro rozsáhlou distribuci. Slouží především k reprezentaci Vyšehradské kapituly a představuje současnou podobu tradice, která má na Vyšehradě mnohem starší kořeny. Právě malý objem výroby dává vínu charakter zvláštního místního artefaktu – vzniká v historickém areálu a připomíná jeho někdejší hospodářské zázemí.
Kam se vydat a co čekat
Vinice je soukromá a běžně není volně přístupná. Příležitostně se může otevřít při tematických akcích, například v rámci pražského Putování vinicemi. Režim vstupu i termíny se ale mohou měnit, proto je vhodné ověřit aktuální informace před návštěvou. Uváděný přístup vede z ulice Soběslavova, čtvrtými vraty od rotundy svatého Martina, případně od dětského hřiště.
I bez vstupu do vinohradu stojí za to spojit jeho příběh s procházkou po Vyšehradě. Nedaleko se nachází bazilika svatého Petra a Pavla, rotunda svatého Martina i další místa spojená s dějinami kapituly. Adresa Nového děkanství a vinice je K Rotundě 10 v Praze 2. Skrytý vinohrad tak zůstává nenápadnou, ale pozoruhodnou připomínkou toho, že Vyšehrad nebyl pouze duchovním a mocenským centrem, nýbrž také místem, kde se po staletí hospodařilo.