Velký kámen v zahradě Regionálního muzea K. A. Polánka v Žatci vypadá jako tichý svědek dávných časů. Místní mu říkali Zakletá panna, někdy také Zakletá dívka, a muzeum jej představuje jako menhir. Jisté však není ani to, kdy byl do země usazen, ani k čemu původně sloužil. Právě spojení místní pověsti a nevyřešené otázky z něj dělá neobvyklý cíl krátké zastávky v Žatci.
Kámen z cesty mezi Březnem a Malnicemi
Než se ocitl v muzejní zahradě, stával při polní cestě z Března do Malnic. Jde o křemencový kámen vysoký přibližně 135 centimetrů. Jeho dnešní pojmenování odkazuje k pověsti, která se v kraji vyprávěla, ne k doložené historické události.
Podle příběhu kámen odvezl sedlák ke svému domu a používal ho jako sedátko. Pak se mu ale mělo začít podivně dařit: krávy prý dojily krev a psi se v noci kolem kamene sbíhali a vyli. Sedlák se polekal a kámen vrátil na původní místo. Pověst vysvětluje, proč si lidé kámen zapamatovali a spojili ho s tajemnem. Nelze ji ale chápat jako ověřený popis skutečné události.
Záchrana před rozšířením silnice
Kámen nakonec ohrozila mnohem všednější věc než zakletí: rozšiřování silnice. V polovině 80. let se mu podařilo vyhnout zničení a byl převezen do Žatce. Muzeum uvádí, že ohrožení souviselo s pracemi v roce 1985; zpráva o převozu jej datuje do listopadu 1986. Přesný časový průběh se tedy v dostupných údajích mírně liší, podstatné ale je, že kámen získal bezpečné místo v muzejní zahradě.
Iniciátorem záchranné akce byl podle muzea Jaroslav Helšus z Loun, který se tehdy zabýval megalitickými památkami. Kámen převezli jeřábem a v zahradě muzea jej slavnostně vztyčili. Z někdejšího orientačního bodu u polní cesty se tak stal exponát, za kterým se dá vypravit přímo do centra Žatce.
Menhir, nebo jen kámen s nejasným příběhem?
Označení menhir je přitažlivé, ale jeho pravěký původ není archeologicky potvrzený. Muzeum upozorňuje, že není známo, kdy byl kámen do země usazen. Někdo v jeho okolí kdysi kopal, bližší informace o tomto zásahu ani jeho dataci se však nepodařilo zjistit.
O tom, zda jsou podobné kameny skutečnými pravěkými památkami, se vedly spory už před sto lety. Muzeum připomíná stanovisko archeologa Albína Stockého z roku 1926, podle něhož v Čechách pravé megality nejsou. U Zakleté panny je proto přesnější mluvit o kameni považovaném za menhir než o jistém pravěkém monumentu. Neznámý původ není nedostatkem příběhu, ale jeho podstatnou součástí: kámen nabízí otázku, na kterou zatím neexistuje spolehlivá odpověď.
Kde Zakletou pannu hledat
Menhir stojí v zahradě hlavní budovy Regionálního muzea K. A. Polánka na adrese Husova 678 v Žatci. Zahrada nemusí být běžně volně přístupná; muzeum uvádí, že prohlídka menhiru je možná na požádání. Před návštěvou je proto vhodné ověřit aktuální podmínky přímo u muzea, například telefonicky na čísle 608 200 697. K dispozici je také virtuální prohlídka.
Zakletá panna není monument, u něhož by bylo třeba plánovat dlouhý výlet do odlehlé krajiny. Zajímavá je spíš jako drobná zastávka, která připomíná, jak se v jednom kameni mohou potkat místní vyprávění, záchrana před stavebním zásahem i otázky, na něž současné poznání nedává jednoznačnou odpověď.