Žatecký poklad patří k nejbohatším a nejrozmanitějším nálezům uloženým v Čechách před rokem 1050. Nejde přitom jen o množství drahého kovu. Soubor téměř 2,7 kilogramu zlata a stříbra nabízí neobvyklý pohled na svět raného středověku, řemeslnou výrobu i kontakty tehdejšího Žatce s okolními zeměmi.
Poklad objevil dělník při kopání základů
Příběh nálezu se začal psát 27. dubna 1937 na dnešním Chmelařském náměstí. Při ručním kopání základů nové balírny chmele narazil dělník Josef Weigert na keramický džbán ukrytý pod někdejší konírnou usedlosti Stará pošta. Právě v něm byl uložen vzácný soubor, který se záhy stal jedním z nejcennějších archeologických nálezů v zemi.
Tehdejší stavební práce sehrály při objevu důležitou roli. Staveniště se ještě obešlo bez těžké mechanizace a připravovaná budova měla být podsklepena. Kdyby se kopalo jiným způsobem nebo stavba neměla sklepní prostory, mohl džbán s pokladem zůstat pod zemí dodnes. Nález byl rychle předán muzeu a jeho dokumentace začala už o několik dní později.
Stovky mincí a materiál pro zlatníka
Depotu dominuje 357 mincí, z nichž 337 tvoří denáry. Zastoupeny jsou české i bavorské a další německé ražby. Právě mince umožnily určit přibližnou dobu ukrytí pokladu do let 1009 až 1012, nejčastěji se uvádí období kolem roku 1012. Neznamená to však, že všechny předměty vznikly ve stejném okamžiku. Některé mohly být starší a v souboru se ocitly až později.
Vedle mincí čekají návštěvníka stříbrné hřivny, šperky, zlaté předměty, dráty a další polotovary. Mezi mimořádné součásti patří několik typů náušnic a záušnic, křížky, zlatý prsten s almandinem a perličkami nebo unikátní zlatá toaletní souprava. Právě kombinace hotových ozdob a materiálu určeného k další práci je na nálezu tak zajímavá.
Kdo poklad ukryl?
Starší výklady spojovaly depot především s majetkem bohatého obchodníka. Přítomnost drátů, hřiven a dalších polotovarů ale postupně posílila jinou možnost: vlastníkem mohl být specializovaný šperkař či zlatník, který měl přístup k cennému materiálu i hotovým výrobkům.
Odborníci uvažují také o napojení tohoto neznámého řemeslníka na knížecí dvůr. Žatec byl v 10. století významným hradištěm a v první polovině 11. století zde existoval přemyslovský knížecí dvorec. Možný vztah k prostředí knížete Jaromíra, vládnoucího v letech 1004 až 1012, však zůstává historickou hypotézou. Jméno majitele ani důvod, proč byl poklad uložen, neznáme.
Pokladnice v žateckém muzeu
Regionální muzeum K. A. Polánka představilo Žatecký poklad poprvé v úplnosti ve zvláštní stálé expozici otevřené 12. ledna 2023. Předtím se jednotlivé části souboru objevily na několika výstavách, kompletní kolekce však byla veřejnosti dostupná jen výjimečně.
Expozice v hlavní budově muzea v Husově ulici je rozdělena do dvou částí. První přibližuje okolnosti objevu, skladbu depotu a Žatec kolem roku 1012. Druhá je vlastní pokladnicí, kde vynikne množství i rozmanitost vystavených předmětů. Doprovodné videoprogramy ukazují například experimentální výrobu šperků, odlévání hřiven nebo ražbu mincí. Děti mohou využít interaktivní prvky a tematické aktivity.
Kapacita pokladnice je omezená na nejvýše 12 návštěvníků ve skupině, proto se zejména při víkendové nebo skupinové návštěvě vyplatí předem ověřit aktuální režim a možnost rezervace. Muzeum nabízí také expozice věnované pravěku Poohří, dějinám Žatce nebo chmelařství. Prohlídka pokladu tak může být výjimečným začátkem širšího poznávání města, které bylo důležitým centrem už před tisíci lety.