V Zástudánčí se řeka Morava neodděluje od okolní přírody tak výrazně jako v místech, kde její tok svazují úpravy. Právě zachovalý lužní les při neregulovaném úseku řeky je hlavním důvodem, proč zde vznikla národní přírodní rezervace. Voda, lesní porosty, náplavy a tůně společně vytvářejí rozmanité prostředí pro ptáky i další živočichy.
Rezervace leží v těsné blízkosti Lobodic v Olomouckém kraji a zasahuje do katastrů Lobodic a Tovačova. Název Chropyňský luh, s nímž se oblast někdy spojuje, může svádět k chybnému přiřazení k Chropyni. Zástudánčí však leží u Lobodic. Chráněné území má rozlohu přibližně 111 hektarů a rozkládá se v nadmořské výšce kolem 195 až 198 metrů. Poprvé bylo vyhlášeno v roce 1953.
Řeka, les a tůně v jednom celku
Lužní les není jen porostem podél vody. Jeho podoba i život v něm závisejí na řece a na proměnách, které přináší. Morava vytváří říční prostředí, zatímco v lesních tůních nacházejí útočiště druhy vázané na klidnější a mělčí vodu. Tato propojenost různých stanovišť je jedním z důvodů, proč má Zástudánčí význam pro tolik skupin živočichů.
Na jaře se v tůních rozmnožuje několik druhů obojživelníků. Patří mezi ně skokan štíhlý, kuňka obecná, ropucha obecná, rosnička zelená i čolek obecný. Pro návštěvníka tak může být mokřadní část rezervace zajímavá, i když její život není vždy na první pohled patrný. Voda a její okolí poskytují prostor k rozmnožování a úkryt v prostředí, které se během roku mění.
Klidová zóna pro ptáky
Zástudánčí je důležité jako hnízdiště i jako zastávka pro ptáky na tahu. Agentura ochrany přírody a krajiny uvádí mezi zdejšími druhy například orla mořského, orlovce říčního, luňáka hnědého, morčáka velkého a ledňáčka říčního. Někteří ptáci potřebují především klid, proto má význam i to, že jde o území citlivé na vyrušování.
V turistických přehledech se objevuje údaj o 174 zaznamenaných druzích ptáků, z nichž přibližně 80 mělo v oblasti hnízdit a kolem 90 územím pravidelně či nepravidelně protahovat. Tato čísla však nejsou doložena datem ani metodikou sčítání, a nelze je proto chápat jako aktuální inventář. Také někdejší kolonie volavek popelavých je popisována jako historický výskyt: na jednom z topolů podle dřívějších údajů hnízdily desítky párů.
Život pod hladinou
Řeka je důležitá také pro ryby. V jejím proudu žijí například ostroretka stěhovavá, podoustev říční a ouklejka pruhovaná. Klidnější úseky vyhovují hořavce duhové, jejíž rozmnožování je pozoruhodně spjaté se škeblemi: jikry ukládá do jejich žaberní dutiny. Za nejvzácnější rybu lokality označuje ochrana přírody malou populaci hrouzka Kesslerova.
Právě podobné vazby ukazují, že hodnota rezervace nespočívá jen v seznamu vzácných druhů. Záleží i na tom, zda řeka, tůně a les zůstávají propojené a mohou fungovat jako celek. Zástudánčí je uváděno jako mokřad nadregionálního významu a součást nadregionálního biocentra Chropyňský luh.
Návštěva s ohledem na přírodu
Zástudánčí je odlehlé a obtížně dostupné území. Použité informace nepotvrzují konkrétní návštěvnickou infrastrukturu ani vyznačenou naučnou trasu, proto je vhodné plánovat cestu s předstihem a ověřit si aktuální možnosti vstupu u správy ochrany přírody. Především je důležité respektovat klidový režim a citlivost ptáků na vyrušování. Návštěva tak může být spíše tichým poznáváním krajiny než výletem za množstvím zastávek a atrakcí.