Jen málokterá stavba v Žatci ukazuje proměny architektury tak názorně jako chrám Nanebevzetí Panny Marie. Na místě starší románské baziliky vyrostlo ve 14. století gotické trojlodí, po požáru přibylo barokní průčelí a později také samostatná zvonice. Kostel naproti Kněžské bráně dnes tvoří výraznou součást historického centra a při procházce městem se mu prakticky nelze vyhnout.
Od románských počátků ke gotickému trojlodí
Počátky chrámu sahají podle farních údajů k románské stavbě, jejíž existence se spojuje s historicky uváděnými lety 1004 a 1206. Tato data je třeba chápat s určitou rezervou, jisté však je, že dnešní kostel stojí na místě výrazně staršího předchůdce. Z románské fáze se měly dochovat části západního průčelí a také reliéf svatého Petra z první poloviny 13. století. Dnes je zasazený do ostění západního portálu.
Současný charakter chrámu vznikal především ve 14. století. Stavba má podobu síňového gotického trojlodí s užšími bočními loděmi a polygonálně uzavřeným presbytářem. Vysoká hrotitá okna s kružbami připomínají dobu, kdy se gotická architektura v českých zemích výrazně rozvíjela. Přestavba bývá spojována s parléřovskou stavební hutí; opatrnější je proto hovořit o možné účasti huti Petra Parléře, nikoli o přímém díle samotného Petra Parléře.
Barokní tvář a zvonice
Výraznou proměnu přinesl požár v roce 1738. Po něm vzniklo nové západní průčelí, patrně kolem roku 1740. Dvě věže po stranách a trojúhelníkový štít dávají chrámu reprezentativní barokní vzhled, který dobře vyniká při pohledu z prostoru před Kněžskou bránou.
K barokní etapě patří také kaple svatého Jana Nepomuckého, připojená ke kostelu v letech 1724 až 1728. Její polygonální půdorys, pilastrové členění a kupole s lucernou doplňuje freska se scénami ze života světce. Malba je datována rokem 1746 a připisována J. A. Czetschovi, případně Genschovi.
Jižně od chrámu stojí samostatná zvonice, kterou v letech 1770 až 1773 postavil Pavel Loschy. Pilastrově členěná stavba s cibulovitou bání dotváří siluetu celého areálu a zároveň připomíná, že kostel nebyl jen místem bohoslužeb, ale také důležitým orientačním bodem města.
Oltář jako barokní obrazový celek
Interiér ukrývá díla, která stojí za pozornost i při krátké návštěvě. Hlavní oltář pochází z roku 1670 a jeho architektura je spojována s Veitem Styrlem. Ústřední obraz Nanebevzetí Panny Marie vznikl roku 1668 a bývá uváděn jako dílo Antonína Stevense ze Steinfelsu. Oltář doplňují sochy svatých Petra, Pavla, Norberta, Augustina, Zikmunda a Václava.
Součástí oltáře jsou také obrazy Boha Otce a Nanebevzetí Panny Marie. Obě malby byly v minulosti v kritickém stavu, a proto prošly náročným restaurováním. Odborníci odstraňovali nečistoty i nevhodné přemalby, zpevňovali malbu a obrazy znovu napínali na plátno. Obnovena byla rovněž oltářní architektura. Chrám tak nabízí nejen působivou barokní výzdobu, ale i konkrétní příklad dlouhodobé péče o historické umění.
K dalším pozoruhodnostem patří raně barokní sochy od Veita Styrla, cínová křtitelnice z roku 1716 od Jana Götzera, varhany pražské firmy Schiffner z 19. století a křížová cesta z let 1949 až 1950, jejímž řezbářem byl František Rada.
Sochy, náměstí a návštěva chrámu
Okolí kostela funguje jako menší barokní galerie. Nacházejí se zde sochy svatého Petra, Pavla, Františka z Assisi, Václava, Ludmily, Norberta, Immaculaty a Maří Magdaleny. Většina z nich měla vzniknout v letech 1728 až 1729 v dílně žateckého sochaře Jana Karla Vettera. Při procházce proto stojí za to nevnímat chrám pouze jako jednotlivou stavbu, ale jako součást širšího sochařského a urbanistického celku.
Chrám leží na Hošťálkově náměstí naproti Kněžské bráně a navazuje na sled náměstí Svobody, Hošťálkova a Žižkova. Prohlídku lze snadno spojit s procházkou historickým centrem Žatce. Vnější plášť byl obnoven v letech 1993 až 1994, rozsáhlá obnova interiéru pak proběhla v letech 2004 až 2007. Kostel byl po ní znovu otevřen 3. června 2007.
Chrám není běžně přístupný jako stálá turistická expozice. Veřejnost se do něj dostává především při bohoslužbách, koncertech a mimořádných akcích, jejichž termíny se mohou měnit. Před návštěvou je proto vhodné ověřit aktuální program u žatecké farnosti. Také přístupnost pro osoby se sníženou pohyblivostí je třeba předem prověřit.