Pokroucený kmen památné Třešně na Žitné jako by vyprávěl o krajině, která se proměňovala spolu s lidmi. Strom roste v místech někdejší osady, vysoko ve Slavkovském lese, a na Stezce sv. Václava je jednou z nejpůsobivějších zastávek. Výlet z Březové do Vysokého Sedla spojuje podobné přírodní i historické stopy: od dnešních obcí vede kolem pozůstatků sídel, která už z mapy zmizela.
Z Březové přes lesní krajinu
Trasa začíná na náměstí Míru v Březové a pokračuje přes Kostelní Břízu, někdejší osady Ostrov a Žitnou směrem k Vysokému Sedlu. Podle uváděného popisu měří přibližně 22 kilometrů, takže jde o celodenní pěší výlet, nikoli o krátkou procházku. Vede převážně lesní krajinou a nezpevněnými cestami; některé úseky proto mohou být náročnější podle počasí i stavu povrchu.
V orientaci je důležité počítat se změnou turistické značky. Červená vede k rozcestí Nad Dolským mlýnem, odtud se pokračuje po modré směrem k Vysokému Sedlu. Před cestou se vyplatí ověřit trasu v aktuální mapě, stejně jako průchodnost cest a případná omezení v chráněné krajinné oblasti. Vzhledem k délce výletu je dobré předem promyslet i návrat.
Kostelní Bříza a stopy starších časů
V Kostelní Bříze se vedle sebe potkávají různé vrstvy historie. Za kostelem se dochovalo tvrziště, pozůstatek někdejšího opevněného sídla. Jeho okrouhlý pahorek má průměr až 20 metrů a místy vystupuje zhruba dva metry nad okolní terén. Na severní straně lze rozeznat zbytky příkopu. I nenápadný terénní útvar tak připomíná dobu, kdy měla zdejší sídla jinou podobu i význam.
V obci jsou také zbytky zámku. Raně barokní venkovské sídlo nechal do roku 1767 vystavět Jan Václav Turba. Časem chátralo a podle místního přehledu z něj v roce 2010 stály nakloněné obvodové zdi. Není tedy namístě čekat upravenou památku s běžně přístupným interiérem: jde o ruinu a její současný stav i bezpečnost případného přístupu je třeba respektovat.
Dějiny místa poznamenaly poválečné změny. Po odsunu německého obyvatelstva v roce 1946 byla Kostelní Bříza začleněna do nově vzniklého vojenského výcvikového prostoru Prameny. Samotná obec nebyla úplně zničena, značná část domů v ní i v okolních osadách však zanikla. Putování okolím proto vede nejen lesem, ale také krajinou, v níž někdejší osídlení zanechalo místy jen málo nápadné stopy.
Třešeň, která přežila zánik osady
Na místě zaniklé Žitné roste Třešeň na Žitné, památná třešeň ptačí. Její kmen se sklání k zemi a kroutí do neobvyklých tvarů. Podle odborného popisu se na tom podepsalo otevřené, drsné stanoviště ve výšce téměř 800 metrů. Strom je pozoruhodný i tím, že šlo o první ovocný strom vyhlášený za památný v CHKO Slavkovský les.
Třešeň dává výletu zvláštní rozměr: není jen přírodním cílem, ale také živou připomínkou někdejšího života v Žitné. Ve zdejší krajině se tak příběh lidí neuchoval pouze v ruinách a názvech, ale i ve starém stromě, který dál roste na místě bývalé osady.
Výlet, který vyžaduje plánování
Stezka sv. Václava zaujme především ty, kdo mají rádi delší pěší výpravy a chtějí poznávat krajinu v souvislostech. Na jedné trase se setkávají lesní cesty, zbytky tvrziště, ruina zámku i památný strom. Zároveň je dobré počítat s tím, že jde o cestu vedoucí také po nezpevněných úsecích. Aktuální vedení značení, podmínky na cestách i možnosti návratu je proto vhodné před odchodem zkontrolovat. Trasa je určena především pěším; případná jízda na horském kole závisí na stavu cest a jejich průchodnosti.